Syn.: Clinopodium montanum (L.) Kuntze, Micromeria montana (L.) Rchb., Saturiastrum montanum (L.) Fourr., Thymus montanus (L.) Dum. Cours., nom illeg.
Čeleď: Lamiaceae Martinov – hluchavkovité
Rozšíření: Evropská a asijská část Středozemí, od Pyrenejského poloostrova až do Sýrie a Libanonu.
Ekologie: Suché, kamenité svahy, nejčastěji vápencové, v pásmu od pobřeží až do 1900 m n. m. Kvete od července do září.
Popis: Trsnatá vytrvalá rostlina až 40 cm vysoká. Na bázi dřevnatějící lodyhy jsou vystoupavé, zaobleně hranaté a krátce pýřité. Listy jsou přisedlé, křižmostojné, čárkovité kopinaté, až 26 mm dlouhé a 6,5 mm široké, zašpičatělé, na okraji pýřité, žlaznatě tečkované s výraznou střední žilkou. V úžlabí listů vyrůstají krátké olistěné větvičky nesoucí květy. Květy v přeslenech po 2–3, kalich je srostlý v trubku, 4,5–6,5 mm dlouhý, kališní ušty jsou kopinaté, nestejně dlouhé, chlupaté, koruna je 7,5–12 mm dlouhá, bílá, s nádech do růžové nebo fialové, časté jsou skvrny v květu, horní pysk (3,5–4 mm) je kratší než trojlaločný dolní pysk (4,5 mm), tyčinky jsou čtyři. Plodem je tvrdka. Variabilní druh.
Využití: Stejně jako jednoletá pěstovaná saturejka zahradní (Satureja hortensis) obsahuje nať vonné silice (karvakrol, cymol) a lze ji používat jako koření. Využívá se také v lidovém léčitelství při žaludečních a střevních potížích. Ve Španělsku se používá i pro výrobu likérů. V ČR se pěstuje méně často, protože není spolehlivě mrazuvzdorná.
Fotografováno dne 1. 10. 2012 (Chorvatsko, zátoka u Rogoznice).