STERNBERGIA SICULA Tineo ex Guss. – lužanka / šternbergia

Syn.: Oporanthus siculus (Tineo ex Guss.) Parl., Sternbergia lutea subsp. sicula (Tineo ex Guss.) K. Richt.
Česká jména: lužaně (Presl 1846), šafránovec (Nauman 1946), lužanka (Dostál 1989)
Čeleď: Amaryllidaceae – amarylkovité

Sternbergia sicula

Rozšíření: Mediteránní druh, vyskytuje se v oblasti od jižní Itálie a Sicílie po řecké ostrovy a Turecko.

Ekologie: Roste ve fryganě, na kamenitých svazích a stráních, v křovinách, v nadmořských výškách od 100 do 1000 m (na Krétě). Kvete od září do listopadu.

Popis: Vytrvalá bylina s podzemní cibulkou, 10–20 cm vysoká. Listy jsou řemenovité, až 21 cm dlouhé a jen 2–6(–7) mm široké, víceméně ploché, na okraji papilnaté, tmavě zelené se zřetelným šedivým středním proužkem. Květy vyrůstají jednotlivě, jsou 6četné, nálevkovité, okvětní lístky jsou 4–5 cm dlouhé a 0,6–1,5 cm široké, na vrcholu zašpičatělé, světle žluté. Plodem je tobolka.

Záměny: Podobným a blízce příbuzným druhem je lužanka žlutá (Sternbergia lutea), jejíž listy i okvětní lístky jsou zřetelně širší, barva květu je sytěji žlutá, zdá se, že kvete také o něco později (zhruba o dva týdny).

Ohrožení a ochrana: Druh je zahrnut pod ochranu mezinárodní obchodní úmluvy CITES.

Poznámka: Rod Sternbergia zahrnuje asi 8 druhů, které se vyskytují v oblasti od Středozemí až po hory Střední Asie, druh Sternbergia colchiciflora zasahuje až na jižní Slovensko.

Sternbergia sicula
Sternbergia sicula
Sternbergia sicula

Fotografováno dne 6. 10. 2013 (Česko, fotografované rostliny pocházejí z kultury, na poslední fotografii je vlevo list S. lutea, vpravo S. sicula).