Syn.: Belenia praealta Decne., Hyoscyamus praealtus (Decne.) Walp., Physochlaina grandiflora Hook., Physochlaina urceolata Kuang et A. M. Lu, Scopolia praealta (Decne.) Dunal
Čeleď: Solanaceae – lilkovité
Rozšíření: Velehory jižní Asie – od severního Pákistánu a Indie přes západní a jižní Tibet až do Nepálu.
Ekologie: Roste na kamenitých svazích, ale i při okrajích cest, v nadmořských výškách od 2400 do 4800 m. Kvete do června do srpna.
Popis: Vytrvalá bylina, 30–50 cm vysoká. Lodyha je přímá, větvená, žláznatě chlupatá. Listy s řapíky 1–6 cm dlouhými, eliptické až široce vejčité, 4–13 cm dlouhé a 3–8 cm široké, řídce žláznatě chlupaté, na bázi klínovité nebo i srdčité, celokrajné, zvlněné, na vrcholu tupé nebo špičaté. Květenství je řídké, latnaté; listeny jsou podobné listům, 0,5–1,5 cm dlouhé; kalich je zvonkovitý, dosahuje zhruba 1/3 délky koruny, 6 × 5 mm, žláznatě chlupatý; koruna je 5četná, nálevkovitá, žlutá s tmavými žilkami, 2–3 cm dlouhá, tyčinky a čnělka vyčnívají z koruny, prašníky jsou asi 2 mm dlouhé. Plodem je tobolka, 1,2–1,5 cm dlouhá.
Poznámka: Rod Physochlaina zahrnuje v současnosti 10 druhů (POWO 2023), které se vyskytují v Asii.
Stejně jako blízce příbuzné blíny (Hyoscyamus), jsou i tyto rostliny silně jedovaté.
Fotografoval Jindřich Houska, dne 20. 7. 2013 (Indie, Ladakh, Chokdo).