Syn.: Mesembryanthemum edule L., Carpobrotus edulis (L.) L. Bolus
Česká jména: kosmatec jedlý (Presl 1846)
Čeleď: Aizoaceae – kosmatcovité
Rozšíření: Původní v jihoafrickém Kapsku – rozlišují se zde dva poddruhy C. e. subsp. edulis a C. e. subsp. parviflorus. Sekundárně se druh rozšířil v jižní i západní Evropě, severní Africe, Makaronésii, na ostrově Svatá Helena, v americké Kalifornii a na Floridě, v Argentině a Uruguayi, v Austrálii a na Novém Zélandě, v některých oblastech se šíří invazivně.
Ekologie: Roste na pobřežních písčinách a dunách, skalnatých útesech, ale i podél cest, na náspech a rumištích i v blízkosti lidských sídel.
Popis: Vytrvalá bylina, výrazně sukulentní, lodyha plazivá, až 3 m dlouhá, v uzlinách kořenující, listy vstřícné, 3boké, srpovitě prohnuté, 5–11 cm dlouhé a 1–1,5 cm široké. Květy jsou jednotlivé, kalich 5četný, vnější dva kališní cípy výrazně delší, 3–6 cm dlouhé, 3 vnitřní kratší, květy 8–10 cm v průměru, korunní lístky 3–4 cm dlouhé, bledě žluté, postupně se jejich barva mění na bledě růžovou. Plodem je dužnatá tobolka. Na jižní polokouli vykvétá od srpna do října, na severní v jarních měsících a začátkem léta.
Záměny: Nezaměnitelný druh, jediný v rodu s bledě žlutými květy.
Využití: Ve své domovině se používá v tradiční medicíně, má údajně antiseptické účinky, užívá se jako kloktadlo při nachlazení, ale i při průjmech. Tekutinou z listů se potírají spáleniny, opary, ekzémy, stišuje i bolesti při bodnutí hmyzem. J. S. Presl (1846) o něm psal, že na Předhoří dobré naděje jedí čerstvé ovoce, a listy jako fasole do octa nakládají a jedí.
Poznámka: Do rodu Carpobrotus je v současnosti řazeno kolem 13 druhů; pocházejí dílem z jižní Afriky, snad i z Austrálie a Jižní Ameriky. Záhy po obeplutí mysu Dobré naděje se některé druhy rozšířily po pobřežních oblastech dalších kontinentů a dnes není příliš jasné, odkud některé zavlečené a zplaňující typy vůbec pocházejí. Variabilita nejrozšířenějšího druhu C. edulis je značná, podle některých autorů do ní zapadají i růžově kvetoucí rostliny nalézané ve Středozemí, na pobřeží Britských ostrovů a v Makaronésii a bývají označovány jako Carpobrotus acinaciformis. Američtí badatelé nevylučují ani to, že takové rostliny povstaly z křížení s dalšími druhy rodu.
Fotografovali Ladislav Hoskovec a Jindřich Houska, ve dnech 26. 6. 2005 a 6. 5. 2006 (Portugalsko, Madeira, Funchal).