Syn.: Billotia flexuosa (Willd.) R. Br., Leptospermum flexuosum (Willd.) Spreng., Metrosideros flexuosa Willd.
Česká jména: bořina (Těšitel 1927), agonidka (Skalická et al. 2012)
Čeleď: Myrtaceae Juss. – myrtovité
Rozšíření: Endemit jihozápadní Austrálie, vyskytuje se podél jihozápadního pobřeží Západní Austrálie, od Perthu po Bremer Bay.
V areálu jsou rozlišovány dvě variety, kromě nominátní je to ještě Agonis flexuosa var. latifolia, jež se vyznačuje menšími listy.
Ekologie: Roste na pobřežních písčinách a stabilizovaných dunách, na vřesovištích a jako podrost v otevřených blahovičníkových lesích. Je vysazován i v městské zeleni. Kvete od srpna do prosince.
Popis: Rozložitý keř až strom dosahující výšky až okolo 15 m, s borkou hnědou a větvemi svěšenými, olysalými. Listy jsou přisedlé nebo jen krátce řapíkaté, podlouhle kopinaté až úzce eliptické, až 13,5 cm dlouhé a až 1,2 cm široké (u var. latifolia nanejvýše 4,5 cm dlouhé) svěšené, někdy srpovitě zahnuté, na bázi klínovité až zaokrouhlené, celokrajné (u var. latifolia po okraji zvlněné), na vrcholu špičaté, obvykle lysé. Květy vyrůstají ve svazečcích z úžlabí listů; listeny jsou vejčité, až 2 mm dlouhé, chlupaté; kališní lístky jsou vejčité, 1–2 mm dlouhé, našedlé, korunní lístky jsou obvejčité, 3–6 mm dlouhé, nehetnaté; tyčinek je (13–)20–25, jejich nitky jsou jen 1–1,5 mm dlouhé, čnělka je 1–2,5 mm dlouhá. Plodem je dřevnatá tobolka dosahující v průměru až okolo 4 mm.
Využití: Původní Australané používali aromatické listy této dřeviny jako antiseptikum, ze dřeva kmenů byly vyráběny násady kopí a kopacích nástrojů.
Poznámka: K rodu Agonis v současnosti náleží pět druhů (POWO 2024), všechny pocházejí ze Západní Austrálie.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, ve dnech 24. 11. 2023 (Austrálie, New South Wales, Royal Botanic Garden Sydney) a 7. 12. 2023 (Tasmania, Hobart, Royal Tasmanian Botanical Gardens).