Arctocephalus forsteri (Lesson, 1828); lachtan Forsterův

Biologická klasifikace: Animalia, Mammalia, Carnivora, Otariidae
Syn.: Arctocephalus australis subsp. forsteri (Lesson, 1828); Arctophoca australis subsp. forsteri (Lesson, 1828); Otaria forsteri Lesson, 1828
Česká jména: lachtan Forsterův
Anglická jména: Australasian fur seal, Antipodean fur seal, Long-nosed fur seal, New Zealand fur seal

Rozšíření: Australsko-novozélandský druh. Vyskytuje na pobřeží novozélandského Severního, Jižního i Stewartova ostrova, stejně tak na všech subantarktických ostrovech Nového Zélandu. V Austrálii se nachází v pobřežních vodách a na ostrovech Jižní a Západní Austrálie, od východu Klokaního ostrova až po jihozápadní roh kontinentu. Žije rovněž na jihu Tasmánie a na subantarktickém ostrově Macquarie. Malé populace se usazují v Bassově průlivu a v jižních pobřežních vodách Victorie a Nového Jižního Walesu. Tuláci byli nalezeni na pobřeží Nové Kaledonie.

Způsob života: Obývá skalnatá pobřeží a pobřežní ostrovy, které mu poskytují ochranu před silnými vlnami. Preferuje útesy těsně u pobřeží a hladké skalnaté římsy umožňující snadný přístup do vody.
Živí se chobotnicemi, olihněmi a sépiemi, kraby a rybami, loví také tučňáky. Krmí se těsně za kontinentálním šelfem. Pomocí hmatových vousů cítí vibrace kořisti pod vodou. Během chladných dnů spí na souši s ploutvemi zastrčenými pod mírně stočeným tělem, aby si udržel teplo. V teplejších dnech leží s nataženými ploutvemi ve stínu nebo se potápí v moři. Je výborný plavec, na souši se pohybuje těžkopádně.
Krátce po porodech mláďat začnou dospělí samci svádět boj o území a snaží se zastrašit soupeře výhružným postojem a vokalizací. K opravdovým zápasům dochází však vzácně. Samčí teritorium zahrnuje v průměru 5–8 samic. Samec v době říje zůstává na břehu, potravu čerpá z tukových zásob a hlídá samice. Obvykle se páří jednou ročně, 7–8 dní po porodu, po oplodnění dochází k pozastavení březosti. To umožňuje samicím rodit a pářit se ve stejném období. Samice po devíti měsících březosti rodí jedno plně vyvinuté mládě s průměrnou délkou 40–55 cm a hmotností 3,3–5,6 kg, které začne hned kojit. Po týdnu matka mládě poprvé opustí a vydává se shánět potravu v moři. Výpravy za potravou se postupně prodlužují a čas na břehu se zkracuje. Mláďata se shromažďují do malých skupinek (jeslí), kde plavou a hrají si ve vodních bazénech. Samice po návratu mládě pronikavě volá. V devíti měsících jsou potomci odstaveni, osamostatňují se a vydávají se do vody. Pohlavní dospělosti dosahuje ve 4–5 letech věku. V přírodě se dožívá věku 12–15 let.
Mezi přirozené predátory patří žraloci, kosatka dravá (Orcinus orca), tuleň leopardí (Hydrurga leptonyx), lachtan novozélandský (Phocarctos hookeri) a lidé.

Popis: Lachtan Forsterův patří k menším druhům lachtanů a je pohlavně dimorfní. Dospělí samci dorůstají délky 1,5–2,5 m a hmotnosti 120–180 kg. Dospělé samice jsou 1–1,5 m dlouhé a váží 30–50 kg. Dospělá srst se skládá ze dvou vrstev. Vrchní tmavě šedohnědá krycí vrstva je na spodní části těla světle šedohnědá, pod ní je hustá kaštanová podsada. Když jsou chlupy mokré, zdají se být tmavší, suché vyzařují stříbřitý lesk. Na čenichu jsou dlouhé vousky. V pěti měsících mláďata mění černou srst na dospělejší stříbřitě šedou. U samce dlouhé, husté chlupy tvoří hrubou hřívu, výrazný masivní krk a ramena. Mláďata samců jsou výrazně větší než mláďata samic. Přední ploutve jsou pokryté srstí od zápěstí až do záprstí.

Poznámka: Johann Reinhold Forster (1729–98), po kterém byl druh pojmenován, byl německý přírodovědec, cestovatel a luteránský kněz.