Syn.: Briza aspera Knapp, Briza tremula var. minor (L.) Koeler, Briza virens var. minor (L.) Chaub., Briza deltoidea Burm. f., Briza gracilis G. Nicholson, Briza minima G. Nicholson, Briza minor f. concolor Maire, Briza minor f. purpurascens Maire, Briza minor var. virens (L.) Rouy, Briza trichotoma Steud., Briza virens L.
Čeleď: Poaceae – lipnicovité
Rozšíření: Za původní je tento druh považován v Makaronésii, ve Středozemí, v Íránu. Druhotně se vyskytuje v Evropě včetně Britských ostrovů, na řadě míst v Severní i Jižní Americe, v Austrálii i na Novém Zélandu, na Havajských ostrovech, v jižní i jihovýchodní Asii, v jižní a východní Africe, na Madagaskaru. U nás se dříve vzácně pěstovala.
Ekologie: Obsazuje celou řadu otevřených stanovišť jako jsou trávníky, mokřady, břehy vodních toků, okraje cest, řídké lesy nebo křovinaté porosty, na půdách spíše vlhčích, přistíněných. Jako plevel roste na narušovaných místech, na polích, v zahradách, v parcích. Kvete na jaře nebo začátkem léta.
Popis: Jednoletá trávovitá bylina, řídce trsnatá, s přímými stébly nejčastěji dlouhými 5–30 cm, dorůstající ale až 50 cm. Stébla jsou lysá, jazýček je dlouhý 2–8 mm, blanitý, tupý, čepele jsou ploché, 2–20 cm dlouhé a 0,1–1 cm široké. Lata klásků je dlouhá asi 2–20 cm, volná. Větévky jsou tenké, klásky jsou drobné, nicí, srdčité až poněkud trojúhelníkovité, 2–5 mm dlouhé a 3–6 mm široké, s třemi až osmi květy. Pluchy jsou široce vejčité, bledě zelené. Klásky jsou rozpadavé, plodem je obilka.
Využití: Občas se pěstuje jako okrasná rostlina, používá se do suchých vazeb.
Fotografováno dne 27. 5. 2025 (Španělsko, Kanárské ostrovy, Tenerife, v pohoří Anaga).