Tvar trojúhelníku, na délku 80, na šířku nějakých 60 kilometrů, celkem 2034 kilometrů čtverečních. Kolem Atlantik, pár ostrovů, kterým se říká Kanárské, podnebí teplé, lidé mluví španělsky, rádi popíjejí víno a jsou skoro permanentně v pohodě…
O krásách španělského ostrova Tenerife se už toho napsalo tolik, že každé další podobné úsilí se musí zákonitě jevit jako pouhé nošení dříví do lesa. Projděte se ale po Tenerife ještě s námi, tentokrát s očima otevřenýma jen pro rostliny.
Tenerife je největším ostrovem Kanárských ostrovů, ty patří společně s Azorskými ostrovy, Madeirou, Kapverdskými ostrovy a jižním pobřežím Maroka k oblasti Makaronésie.
Na Tenerife se setkáme s několika vegetačními pásmy. Zásadní klimatické rozdíly jsou mezi jihem a severem ostrova, další odlišnosti s sebou přináší odlišná nadmořská výška jednotlivých částí ostrova. Jih ostrova je horký, suchý, sever teplý a poměrně dosti vlhký. O pravidelný přísun srážek se zde starají pasátové mraky, které nad ostrov přicházejí z Atlantiku.
Už na pobřeží najdeme velmi typický endemický druh tohoto ostrova. Je jím Argyranthemum frutescens, na ostrově se vyskytuje v několika poddruzích a řadě variet, setkáme se s ním na pobřeží, stejně jako v horách. Z dalších druhů zde jistě uvidíme Hyoscyamus albus, Mesembryanthemum crystallinum, Mesembryanthemum nodiflorum a pokud budeme mít i notnou dávku štěstí, tak možná uvidíme i na přírodním stanovišti velmi vzácný endemický druh Lotus maculatus.
Na jihovýchodě ostrova najdete v blízkosti pobřeží zajímavou oblast Malpaís de Güimar. Jedná se o území s mladou lávou, vyskytuje se zde také mnoho halofytních druhů. Jmenujme například Aizoon canariense, Astydamia latifolia, Campylanthus salsoloides, Chenoleoides tomentosa, Frankenia hirsuta, Lotus sessilifolius, Schizogyne sericea, Spergula fallax, Zygophyllum fontanesii.
Na jihu ostrova se rozkládá poměrně rozsáhlá oblast sukulentového buše, která vystupuje od pobřeží až do výšky 800 m n. m. Srážky jsou zde velmi nízké, průměrné teploty vysoké, vegetace je většinou keříčková, vyskytuje se zde značné množství sukulentních druhů rostlin.
K nejzajímavějším druhů patří Ceropegia fusca, Euphorbia balsamifera, endemické Euphorbia canariensis, Kleinia neriifolia, Periploca laevigata, Plocama pendula a Retama raetam.
Rozsáhlé borové lesy se na Tenerife nacházejí v nadmořské výšce od 1 200 do 2 000 m. Vytvářejí jakýsi prstenec kolem nejvyšších oblastí ostrova.
Dominantními dřevinami jsou zde endemická borovice Pinus canariensis, keře Teline canariensis a Erica arborea, z dalších druhů zde najdeme sukulentní Aeonium holochrysum, Aeonium urbicum, nádherné Echium virescens (tento rod je na Tenerife zastoupen velmi bohatě), drobné druhy Monanthes laxiflora nebo Monanthes polyphylla. Tato oblast je bohatá i na výskyt rostlin vstavačovitých, v době naší návštěvy právě kvetly Neotinea maculata a Orchis canariensis. Drobná Romulea grandiscapa, rozměry naopak zaskakující Sonchus acaulis nebo něžná ožanka Teucrium heterophyllum doplňují obraz květeny této oblasti.
Naprosto odlišný charakter mají hory na západě Tenerife. V pohoří Teno se střídají horské hřebeny s hlubokými údolími.
Turisticky nejnavštěvovanějším cílem této oblasti je malebná vesnička Masca, hluboko zařezaným údolím dojdete po několika kilometrech až k moři. Na příkrých skalách se zde setkáme s celou řadou pozoruhodných endemických rostlin.
K nejzajímavějším druhům tohoto západního výběžku Tenerife patří Aeonium tabuliforme, Asplenium hemionitis, Ceropegia dichotoma, Cistus monspeliensis, Crambe laevigata, Echium aculeatum, Euphorbia atropurpurea, Fumaria coccinea, Greenovia aurea, Greenovia dodrentalis, Lavandula minutolii, Pericallis lanata, Pericallis echinata, Sonchus canariensis a pozoruhodná Vieraea laevigata.
Kdo nenavštívil pohoří Sierra de Anaga v nejvýchodnějším výběžku ostrova, nebyl na Tenerife! Je to jen pár kilometrů od hlavního města Santa Cruz de Tenerife, přitom však celá oblast je skutečně úžasnou oázou panenské přírody. Nejvyšší vrcholek pohoří dosahuje výšky pouze 1024 m n. m. (Taborno), terén je zde dobře schůdný, poměrně nenáročný.
Nacházejí se zde nejzachovalejší vavřínové lesy celého ostrova. Dominuje tedy vavřín Laurus novocanariensis, Apollonias barbujana, Bystropogon canariensis, Ilex canariensis, pozornost přiláká i řada dalších dřevin a bylin, mnohé z nich jsou úzce endemické, např. Aeonium canariense, Aeonium ciliatum, Aichryson laxum, Bryonia verrucosa, Monanthes anagensis, Viola anagae, krásná a pro tuto oblast velmi charakteristická liána Canarina canariensis, Echium strictum, okouzlující Echium simplex, Echium leucophaeum, Geranium canariense, Hedera canariensis, Isoplexis canariensis, Pericallis tussilaginis, Plantago arborescens, Ranunculus cortusifolius, Silene lagunensis, Sonchus congestus a vzácné druhy Sideritis macrostachys a Solanum vespertilio.
Ve středu ostrova se vysoko k obloze zvedá nejvyšší hora Tenerife vulkán Pico del Teide (3717 m n. m.). Je současně nejvyšší horou celého Španělska. Celá tato oblast – Caldera de las Cañadas – patří k nejzajímavějším geologickým areálům souostroví, byl zde vyhlášen národní park – Parque Nacional del Teide. Poslední velká sopečná erupce se na ostrově odehrála v roce 1909.
Celé oblast se nachází v subalpínském pásmu, v nadmořské výšce nad 2000 m. V zimě tady mrzne, v létě vládne velké sucho. K nejpozoruhodnějším druhům této oblasti patří mohutný keř Spartocytisus supranubius, impozantní hadinec Echium wildpretii, úhorník Descurainia bourgaeana, šanta Nepeta teydea, štírovník Lotus campylocladus, Adenocarpus viscosus, Cheirolophus teydis, krásné Erysimum scoparium nebo zajímavé Plantago webbii. Jen o něco níže, ještě v nejvyšších polohách borových lesů, najdeme úhorník Descurainia lemsii a spoustu další jedinečných druhů rostlin.
Řada původních druhů je pěstována i v místních zahradách a parcích. Snad nejznámějším místním druhem je Dracaena draco, strom opředený řadou legend a pověstí. Velmi rozšířeným je i datlovník Phoenix canariensis. V tenerifských zahradách se samozřejmě setkáme i s celou galerií cizokrajných rostlin, místní podnebí vyhovuje druhů subtropickým i tropickým. Jen pro zajímavost zde třeba uveďme exotickou „palmu poutníků“, madagaskarský druh Ravenala madagascariensis.
Mnoho druhů bylo do této oblasti zavlečeno odjinud, některé z nich se i invazivně šíří. Patří k nim např. Ageratina adenophora, Anchusa azurea, Asphodelus ramosus, Centranthus ruber, Crassula multicava, Cynoglossum creticum, Gladiolus italicus, Glebionis coronaria, Eschscholzia californica nebo Oxalis pes-caprae.
Fotografováno od 26. 3. do 3. 4. 2006.