Syn.: Basteria calycanthus Mill., Beureria florida (L.) Kuntze, Butneria florida (L.) Kearney
Čeleď: Calycanthaceae Lindl. – sazaníkovité
Rozšíření: Původní v jihovýchodní části USA, od Virginie po Alabamu. Lichtenštejnové tento druh pěstovali ve svých lednicko-valtických školkách už v roce 1809.
Ekologie: Roste v opadavých nebo smíšených lesích a lesních lemech, podél vodních toků, v pásmu od pobřeží až do nadmořské výšky okolo 1850 m. Kvete v červnu až červenci.
Popis: Opadavý keř 1–3 m vysoký, s výrazně vonnými kořeny, větévkami a listy. Mladé větve jsou plstnaté, obvykle se světlými lenticelami. Pupeny jsou skryté v bázi řapíku. Vstřícné listy jsou celokrajné, široce vejčité až podlouhlé, 5–12 cm dlouhé, na rubu šedozelené a hustě chlupaté. Květy jsou až 5 cm široké, sytě červenohnědé, silně vonné, rostou jednotlivě na konci postranních větévek. Mají větší počet okvětních lístků (15–30), tyčinek (10–18), pestíky volné nesrostlé na bázi češule. Jednosemenné nažky zůstávají uzavřeny ve zdužnatělé vysýchavé češuli, která je hruškovitá, vejcovitá až obvejcovitá, 6–7 cm dlouhá, na konci zaškrcená. Jsou jedovaté.
Využití: Pěstuje se v parcích, nejlépe na živných čerstvých vlhkých půdách a na slunných chráněných místech.
Fotografováno dne 31. 5. 2008 (Česko, Čechy, Sychrov).