U romantického novogotického zámku z poloviny 19. století je rozsáhlý park (26 ha). Byl založen za prvního Rohana na panství (kníže Charles Alain de Rohan) po roce 1820, ale cenné dřeviny byly vysazovány především za druhého majitele panství Camille de Rohan, který měl skvělého spolupracovníka zahradníka Vojtěcha Maška. Camille de Rohan se zajímal o rostliny především jako sběratel, miloval kamélie, azalky a pěnišníky, vřesovce i orchideje. V letech 1840 až 1850 zde bylo vysázeno nejvíce dřevin, podle dokladů 398 různých taxonů jehličnanů a 1495 listnáčů.
Park je rozložen na rovině v nadmořské výšce 380 m a svažuje se do údolí Mohelky. Kostru parku a obory tvoří původní porosty se starými stromy. Jedná se o typický přírodně krajinářský park s průhledy do okolní krajiny, s několika romantickými stavbami (např. brána do obory, tzv. Arturův hrad). Od zámecké terasy se rozbíhají 3 osy, které tvoří trojzubec. Hlavní osa – dlouhý palouk zakončený oranžérií z roku 1852 – směřuje od západu k východu. Vpravo od hlavní osy směřuje k východu alej pyramidálních dubů (Quercus robur ´Fastigiata´) k bráně, za kterou pokračuje stará lipová alej k liberecké silnici s průhledem na kostel v Jevišovicích. Třetí osa vede k vodárně s průhledem na lesy za údolím Mohelky. Před zámkem je tzv. čestný dvůr, parkově upravený, s velkou kašnou.
Většina zajímavých dřevin byla vysazena v blízkosti zámku, u bývalého zahradnictví a po stranách dubové aleje. Původně byly v parku sbírky různých dubů, bříz a dalších dřevin.
V současnosti je park upravován, obnovují se zaniklé průhledy a prostory parku, čistí se vodní plochy, ošetřují se dřeviny a ostatní porosty. Je opravováno oplocení parku, renovovány sochy, zahradní zdi a parkové stavby (věž vodárny, vyhlídky, oranžerie).
Při revizi před rokem 1984 bylo v parku zaznamenáno 65 taxonů jehličnatých a 148 listnatých dřevin. Dodnes jsou zde zachovány velmi cenné dřeviny, především z původních výsadeb.
Z různých kultivarů buků zde najdeme např. červenolistý Fagus sylvatica f. purpurea, převislý Fagus sylvatica ´Pendula´, buk s listy nepravidelně laločnatými Fagus sylvatica ´Asplenifolia´, buk s listy červenými, s bělavým nebo růžovým okrajem Fagus sylvatica ´Roseomarginata´, buk s laločnatými červenými listy Fagus sylvatica ´Rohanii´ (vypěstoval V. Mašek).
Především v okolí dubové aleje jsou vysazeny různé druhy a kultivary dubů – z amerických dub šarlatový (Quercus coccinea), dub bažinný (Quercus palustris), dub košíčkatý (Quercus prinus), dub červený (Quercus rubra), z našich domácích dub zimní (Quercus petraea) a jeho kultivary Quercus petraea ´Mespilifolia´, Quercus petraea ´Giesleri´, jihoevropský dub balkánský (Quercus frainetto), kavkazský dub velkokvětý čili perský (Quercus macranthera).
Hned blízko zámku roste pěkná plodící metasekvoje tisovcovitá (Metasequoia glyptostroboides), zerav obrovský (Thuja plicata), směrem k oranžerii také liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera). Z jehličnatých dřevin zde najdeme jedli kavkazskou (Abies nordmanniana), cypřišek hrachonosný, kultivar se šídlovitými odstávajícími jehlicemi (Chamaecyparis pisifera ´Squarrosa´), zerav obrovský, kultivar se žlutavě až bělavě pruhovanými větévkami (Thuja plicata ´Zebrina´), borovici černou (Pinus nigra subsp. austriaca), nověji vysazené jedlovce kanadské (Tsuga canadensis) a cypřišek hrachonosný s niťovitými převislými větvičkami (Chamaecyparis pisifera ´Filifera´). Z listnáčů a keřů si můžeme všimnout kaštanovníku jedlého (Castanea sativa), čimišníku stromovitého (Caragana arborescens), z novějších výsadeb javoru ginnala (Acer ginnala) a staršího, velmi podobného javoru tatarského (Acer tataricum).
Po budově oranžerie se pnou zimolez Henryův (Lonicera henryi) a přísavník pětilistý (Parthenocissus quinquefolia). V zadní části parku rostou především staré stromy, např. jedle stejnobarvá (Abies concolor), borovice vejmutovka (Pinus strobus), několik douglasek tisolistých (Pseudotsuga menziesii). Z listnáčů je zde zajímavá bříza papírovitá (Betula papyrifera).
Za dubovou alejí směrem k zámku opět přibývá zajímavých dřevin, najdeme zde z jehličnanů např. smrk ztepilý, kultivar s málo větvenými svěšenými větvemi, tzv. hadí smrk (Picea abies ´Virgata´), cypřiček nutka, který má přirozeně převislé větve (Chamaecyparis nootkatensis), jalovec viržinský (Juniperus virginiana), zerav obrovský (Thuja plicata), cypřišek hrachonosný, kultivar se šikmo odstávajícími šídlovitými jehlicemi (Chamaecyparis pisifera ´Plumosa´). Z listnáčů jsou zde zajímavé – javor mléč, kultivar s hluboce členěnými listy (Acer platanoides ´Dissectum´), katalpa trubačovitá (Catalpa bignonioides), liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera), jilm vaz (Ulmus laevis). Z keřů pak kalina tušalaj (Viburnum lantana), tavolníkovec jeřábolistý (Sorbaria sorbifolia).
K vzácněji pěstovaným dřevinám patří ořechům příbuzná lapina jasanolistá (Pterocarya fraxinifolia), v létě kvetoucí šácholan přišpičatělý (Magnolia acuminata) a platan východní (Platanus orientalis). Dále zde najdeme např. cesmínu ostrolistou (Ilex aquifolium), hortenzii latnatou (Hydrangea paniculata), křídlatec trojlistý (Ptelea trifoliata), jalovec čínský (Juniperus chinensis) a douglasku sivou (Pseudotsuga glauca).
Tmavorudým květem upoutá pozornost keř sazaník květnatý (Calycanthus floridus), v jeho blízkosti si můžeme všimnout smrku Engelmanova (Picea engelmanii), jalovce šupinatého, stříbřitě modrého kultivaru s úzkou korunou (Juniperus squamata ´Meyeri´), cypřišku nutka (Chamaecyparis nootkatensis), smrku omoriky (Picea omorika) a jinanu dvoulaločného (Ginkgo biloba).
Přímo u zámku mineme prosychající stromek kryptomerie japonské (Cryptomeria japonica) a před námi je krásný sekvojovec obrovský (Sequoiadendron giganteum).
V blízkosti zámku stojí za pozornost ještě jedle obrovská (Abies grandis), kalmie širokolistá (Kalmia latifolia), cypřišek Lawsonův (Chamaecyparis lawsoniana), smrk ajanský (Picea jezoensis), kalina vrásčitolistá (Viburnum rhytidophyllum), hortenzie Sargentova (Hydrangea sargentiana), kultivar smrku ztepilého, rostoucí pomalu, v kompaktním tvaru (Picea abies ´Nidiformis´) a smrk černý (Picea mariana).
Zámecký park v Sychrově prostě stojí za pozornost nejen jako přírodně krajinářský park, ale i jako sbírka dřevin.
Fotografovali Jana Möllerová, dne 31. 5. 2008; Ladislav Hoskovec, dne 7. 9. 2013.