FAVRATIA ZOYSII (Wulfen) Feer

Syn.: Campanula zoysii Wulfen
Čeleď: Campanulaceae – zvonkovité

Campanula zoysii

Rozšíření: Třetihorní relikt, endemit jihovýchodních Alp, vyskytuje se pouze v oblasti trojmezí Slovinska, Itálie a Rakouska.

Ekologie: Roste ve štěrbinách skal, většinou na stanovištích zastíněných, se severní až severozápadní orientací, vždy na vápenci, v pásmu od subalpínského do alpínského stupně, stoupá až do nadmořské výšky okolo 2300 m.

Campanula zoysii

Popis: Vytrvalá bylina, 5–10 cm vysoká, lodyhy poléhavé až vystoupavé, zpravidla 1květé, přízemní listy obvejčité, celokrajné, řapíkaté, lodyžní přisedlé, kopinaté, květy svým tvarem zcela nezaměnitelné, 1,5–2 cm dlouhé, koruna modrá, válcovitě kuželovitá, u báze baňatá, nahoře však výrazně zúžená, s 5 výrůstky a krátkými korunními cípy. Kvete od července do září. Plodem je tobolka.

Ohrožení a ochrana: Zákon chrání tento druh v Rakousku, je zapsán v červeném seznamu Slovinska, zároveň je uveden v příloze II. Směrnice Rady evropských společenství 92/43/EHS o stanovištích.

Využití: Vzácně se objevuje tento pozoruhodný druh v kultuře, jedná se o vyhledávanou skalničku. Její pěstování je však velice obtížné, neúspěch bývá dosti častý – škodí jí především přemíra vlhka.

Poznámka: Rod Favratia je monotypický, zahrnuje jen tento jediný druh. Poprvé byl nalezen v roce 1789 botanikem Karlem Zoisem v Bohinských Alpách a na hoře Storžič, byl tehdy přiřazen k rodu Campanula.

Favratia zoysii
Favratia zoysii
Favratia zoysii

Fotografováno ve dnech 4. a 5. 9. 2005 (Slovinsko, Julské Alpy, Mala Mojstrovka a Triglav).