Syn.: Dryas hookeriana Juz., Dryas octopetala subsp. hookeriana (Juz.) Hultén, Dryas octopetala var. hookeriana (Juz.) Breitung
Čeleď: Rosaceae Juss. – růžovité
Rozšíření: Vyskytuje se v horách Severní Ameriky od Aljašky přes Britskou Kolumbii roztroušeně až po Newfoundland, na jih v USA až do Oregonu a Colorada.
Ekologie: Charakteristický druh alpínských trávníků a keříčkových porostů nad horní hranicí lesa.
Popis: Nízký stálezelený keřík s plazivými větvenými, kořenujícími kmínky, místy tvoří rozsáhlé porosty. Listy jsou střídavé, řapíkaté, vejčité, 0,8–4 cm dlouhé, nejširší těsně pod středem, oddáleně zubaté, podvinuté, na vrcholu tupé nebo zaokrouhlené, na svrchní straně zelené, svraskalé, pokryté bezbarvými tečkovitými žlázkami, na spodní straně s hustými bílými vlnatými chlupy. Květy jsou jednotlivé, plně otevřené, na 5–20 cm dlouhých, přímých, bezlistých, bělovlnatých a roztroušeně žláznatých stopkách; kalich je miskovitý, s 8–10 kopinatými, 4–8 mm dlouhými cípy, vlnatě chlupatými a černě žláznatými; korunních lístků je 8–10, podlouhlých až eliptických, 8–17 mm dlouhých, čistě bílých; tyčinek je velké množství, nitky jsou lysé; gyneceum tvoří větší počet nesrostlých plodolistů. Nažky v souplodí jsou opatřeny 3–4 cm dlouhými péřitými přívěsky.
Poznámka: Rod Dryas je zejména v arktické východní Asii a v Severní Americe velmi komplikovaný a rozlišení jednotlivých druhů a poddruhů je stále předmětem zkoumání; celkově se v současné době rozlišuje asi 13 velmi podobných taxonů (9 druhů). Druh Dryas punctata se vyznačuje přítomností tečkovitých žlázek na svrchní straně listů a dělí se na 3 poddruhy. Kromě výše popsaného jsou to Dryas punctata subsp. punctata, který roste v Arktidě od Uralu na východ až po Čukotku a mírně přesahuje na Aljašku, a Dryas punctata subsp. alaskensis, známý z Čukotky a z arktické Severní Ameriky.
Fotografovala Alena Vydrová, ve dnech 17. a 26. 7. 2007 (Kanada, Alberta, NP Jasper, Mt. Edith Cavell; NP Banff, Moraine Lake).