Syn.: Selinum spinosum (L.) E. H. L. Krause
Česká jména: stračínoha obecná (Presl 1846)
Čeleď: Apiaceae – miříkovité
Rozšíření: Západní a střední Středozemí, vyskytuje se v jižní Evropě i severní Africe, východně zasahuje do Řecka.
Ekologie: Roste na mořském pobřeží, na písčitých plážích i dunách. Kvete od června do října.
Popis: Vytrvalá bylina s vřetenovitým kořenem, až 50(–80) cm vysoká. Lodyha je přímá, rýhovaná, pýřitá, větvená, listy jsou střídavé, řapíkaté, až 15 cm dlouhé, dvakrát zpeřené, horní 3klané, úkrojky jsou čárkovité, dužnaté, tuhé, na líci žlábkovité, na vrcholu ostnité, šedozelené. Složené okolíky jsou terminální, listenů obalu je 5–10, jsou kopinaté až čárkovité, na vrcholu ostnité, listeny obalíčků jsou kopinaté, delší než okolíčky; na každém okolíku jeden centrální oboupohlavný květ; korunní lístky jsou bílé, velmi vzácně i narůžovělé, vnější větší než vnitřní. Plodem je vejcovitá dvounažka.
Využití: Kořen se konzumuje jako pastináku podobná zelenina.
Fotografovali Jindřiška Vančurová, dne 13. 8. 2010 (Řecko, ostrov Zakynthos, Kalamaki); Vít Grulich, dne 16. 9. 2014 (Itálie, Apulie, Ostuni-Pilone, Torre Canne).