Syn.: Cneorum tricoccon Gueldenst. ex M. Bieb., nom. illeg., Euonymus caucasicus Lodd. ex Loudon, Euonymus koopmannii Lauche, Euonymus linifolius Dippel, Euonymus rosmarinifolius Vis.
Česká jména: brslen nízký (Mareček 1996)
Čeleď: Celastraceae R. Br. – jesencovité
Rozšíření: Poměrně rozsáhlý areál se táhne na východ od východního Rumunska přes Moldávii, jižní Ukrajinu a Krym. Hlavní část leží v Asii, kde se vyskytuje od turecké Anatolie po zakavkazské republiky i ruskou část Kavkazu, dále od Turkmenistánu po Tádžikistán, Kyrgyzstán a Kazachstán, na východ zasahuje do Mongolska a Číny, kde roste ještě v provincii Šan-si.
Ekologie: Roste v různých typech opadavých lesních porostů a křovin, i na místech v zimě a na jaře přeplavených, také na vápencích, dolomitech a hadcích.
Popis: Opadavý keřík, dorůstá výšky 0,5–1(–2) m; větvičky jsou poléhavé až plazivé, kořenující, hranaté, šedozelené, letorosty zelenavé. Listy jsou střídavé nebo přeslenité, téměř přisedlé, čárkovité až čárkovitě kopinaté, 1,5–2,5 cm dlouhé a 0,5–1,5 cm široké, tmavozelené, tence kožovité, na bázi zúžené nebo až mělce srdčité, celokrajné nebo drobně oddáleně pilovité a podvinuté, na vrcholu tupě špičaté. Květenství jsou chudé úžlabní vidlany, často se vyvíjí pouze středový květ; květní stopky jsou asi 5 mm dlouhé; květy jsou 4četné, 5–6 mm v průměru; kališní lístky jsou půlkruhovité; korunní lístky jsou zelenavé, načervenalé nebo nahnědlé; tyčinky jsou 4; semeník je 4pouzdrý, ale často se vyvíjejí jen 2–3 pouzdra. Plodem je 4hranně obvejcovitá dužnatá tobolka, asi 0,8 cm dlouhá a 1 cm široká, za čerstva narůžovělá nebo červenavá, po vyschnutí žlutohnědá až červenohnědá; semena jsou vejcovitá, tmavě hnědá, obalená oranžovým míškem.
Využití: Okrasná dřevina; dosti často se pěstuje v odrůdě var. turkestanicus, která je vyšší, vzpřímenější. Občas se roubuje na podnože brslenu evropského (Euonymus europaeus). V kultuře je nenáročný, snáší i polostín.
Poznámka: V rodu Euonymus se v současnosti rozlišuje 140 druhů (POWO 2020), které rostou především na severní polokouli (těžiště druhové diverzity je v Číně, odkud je známo celkem 90 druhů). Na jižní polokouli zasahují jen do jihovýchodní Asie a Austrálie.
Fotografoval Mário Duchoň, dne 11. 6. 2018 (Rumunsko, Karpaty, Valea Bistriţei, Cheile Zugreni, nedaleko obce Sunători).