Syn.: Forsythia fortunei Lindl., Forsythia giraldiana f. pubescens (Rehder) C. S. Niu, Forsythia sieboldii (Zabel) Dippel, Ligustrum suspensum Thunb., Lilac perpensa Lam., Rangium suspensum (Thunb.) Ohwi, Syringa suspensa Thunb.
Česká jména: forsythie ztepilá (Polívka 1912), zlatice převislá (Dostál 1958), forzýtie převislá (Mareček 1996), zlatice převislá, forsytie (Kubát 2002)
Slovenská jména: zlatovka previsnutá (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Oleaceae Hoffmanns. et Link – olivovníkovité
Rozšíření: Původní je ve východní, severovýchodní a střední Číně. Dnes je pěstována po celém světě; v České republice se pěstuje dosti často v parcích a zahradách, na sídlištích či v remízcích od nížin do podhůří, nejčastěji na severní a jižní Moravě. Do Evropy byl druh dovezen v roce 1833, v Čechách poprvé vysazen r. 1880 na Sychrově.
Ekologie: Ve své domovině tvoří křovinaté porosty na srázech a svazích, často v údolích a roklích. Pro pěstování nenáročný keř, nápadný během března až dubna, kdy je obsypán žlutými květy; nejlépe se mu daří na otevřených stanovištích (snáší však i polostín), preferuje humózní čerstvě vlhké půdy středně zásobené živinami. Druh je citlivý k pozdním mrazům.
Popis: Opadavý keř 2–4 m vysoký, rozkvétající před vyrašením listů. Větve vzpřímené až nápadně převislé, šedohnědé, s bradavčitými lenticelami, duté, jen v uzlinách vyplněné dření; letorosty žlutohnědé až hnědé, taktéž duté. Listy na krátkých letorostech jednoduché, vejčité až vejčitě kopinaté, 2–10 cm dlouhé, 1,5–5 cm široké, ostře pilovité, matně zelené, lysé nebo někdy na rubu podél žilek chlupaté, na delších letorostech trojklané až trojčetné. Květy čtyřčetné, jednotlivé nebo po dvou až několika v paždí listů, na 5–6 mm dlouhých stopkách; kališní lístky podlouhlé, (5–)6–7 mm dlouhé, brvité; koruna žlutá, s krátkou korunní trubkou, korunní cípy vejčitě podlouhlé až podlouhlé, 1,2–2 cm dlouhé; tyčinky 2, pestík s dvoulaločnou bliznou. Plody jsou dřevnaté, z boku smáčklé, zobanité dvoupouzdré tobolky, vejčité až dlouze eliptické, 1,2–2,5 cm dlouhé, 0,6–1,2 cm široké, obsahující křídlatá semena.
Záměny: Nejčastěji pěstovaná zlatice u nás je zlatice prostřední (Forsythia ×intermedia), která vznikla zkřížením zlatice převislé se zlaticí zelenou (Forsythia viridissima). Tento kříženec má zpravidla celistvé listy, zatímco u zlatice převislé bývají listy na delších letorostech trojklané až trojčetné. U zlatice prostřední jsou alespoň mladší letorosty s přehrádkovanou dření, zatímco zlatice převislá má všechny větve duté. Zlatice prostřední také netvoří tobolky, na rozdíl od zlatice převislé.
Využití: S oblibou pěstovaný „zlatý déšť“, častěji se však pěstuje zlatice prostřední (Forsythia ×intermedia). Semena jsou využívána v tradiční čínské medicíně k nejrůznějším účelům, např. pro své protizánětlivé a antiseptické účinky, jako antipyretikum.
Fotografováno dne 20. 4. 2012 (Česko, Praha, Karlovo náměstí).