Škola fotografování pro botaniky 7. – Určování rostlin podle fotografií

Tento díl „Školy fotografování pro botaniky“ bude trošku jiný – má totiž jiného autora, Františka Mazáče tentokrát vystřídám sám. Je sice velmi milé, že všichni fotografové už teď budou znát pravidlo zlatého řezu a třetin, nicméně bylo by smutné, kdyby o praktickém fotografování rostlinných těl pro potřeby jejich následného určování nevěděli nic.

Je rozdíl, jestli si uděláte jednu fotku pěkné kytičky, kterou zrovna vidíte na dovolené, a vůbec vás nezajímá, co je to zač, anebo jestli vás rostlina zaujala až tak, že ji budete chtít určit. Nezřídka člověk záhy pochopí, že určení sám nezvládne a obrátí se na někoho z oboru. Jenže ani zkušený florista se nemůže bez některých chybějících detailů obejít, a tak vás třeba přinutí spokojit se jen s rodovým jménem, možná pouze s čeledí, eventuálně váš ohromný úlovek rovnou ohodnotí jako neurčitelný. Za ta léta editorské práce na internetu jsem viděl fotografie rostlin skvělé i strašné. A na těch nedobrých mi nejvíce vadilo toto:

Umělci
Není pochyb o tom, že fotografie může být uměleckým dílem. Nicméně velmi často je i dokumentem, jedinečným záznamem světa v jeho přepestrých detailech. Pokud fotíte rostliny, abyste si je nechali vytisknout nad pohovku v obýváku, přistupujete k fotografování určitě jinak než turista, který se bude doma pokoušet určit právě v přírodě vyfotografovanou rostlinku. Nad pohovkou se bude pěkně vyjímat úžasný pohled na nejkrásnější detail rostliny napasovaný do zlatého řezu a třeba ještě zabalený do lehkého éterického oparu luční mlhy, při určování také oceníte detail, avšak rozhodně bez oparu a zlatý řez vám bude v tomto případě srdečně ukradený. Na rostlinu musíte při určování hlavně pořádně vidět, vůbec neřešíte kompozici, hledáte rozlišovací znaky! Při návštěvách uměleckých galerií si rád prohlížím fotografie rostlin, jsou nezřídka nádherné, ohromné – leč 80 % z nich je druhově neurčitelných. Dokonce si troufám říci, že z hlediska čistě floristického jsou většinou nafoceny přímo ukázkově špatně – ale třeba to je umělecký záměr, proč určovat kytku visící nad pohovkou.
Při fotografování rostlin pro následné určování zapomeňte na své umělecké ambice, staňte se raději mravencem, který si kompletně celou rostlinu očichá.

Včelkaři
Včelkař se obvykle zaměří jen na jedinou část rostliny a nic jiného už nevidí – nejčastěji jde jako včela po středu květu, že má rostlina zákrov, kalich nebo listeny, ho vůbec nezajímá. U rostlin hvězdnicovitých nebo miříkovitých je absence fotografie květenství z profilu často důvodem jejich neurčitelnosti, to ale včelkaři nebrání, aby rostliny na svých fotografiích posílal na určení všem, kdo mu přijdou do cesty. Když potom slyší, že jeho fotografie jsou k ničemu, často vzplane vášní sršně a ukazuje žihadlo: vždyť on je vynikající fotograf, ten květ je přece jako živý, navíc je to ve zlatém řezu!
Pokud chcete fotografovat rostliny, snažte se je zachytit pokud možno celé, věnujte se i listům (nejlépe je nafoťte z obou stran, všimněte si rovněž, že někdy se odlišují listy dolní od horních, tož je blejskněte taky), listenům, rozhodně nezapomeňte na plody. Dokonce na jeden dva snímky malinko od rostlinky odstupte a vyfotografujte ji celou. A třeba i celou lokalitu, na které roste. Až si pak doma budete své fotografické úlovky prohlížet, jistě oceníte i to, že možná poznáte na fotografii také jiné druhy, které tu vaši milovanou kytičku na stanovišti doprovázejí. A snad najdete někde v dáli pod stromem i schovaného Krakonoše nebo Yettiho, kterého jste tehdy přímo na lokalitě vůbec nezaregistrovali.

Mazalové
Sto fotografií jediného detailu rostliny a všechny jsou mázlé! Ale já jsem se tak snažil – slyším pak od milého fotografa. Strčte těsně vedle detailu, na který se vám nedaří zaostřit, svůj palec a zaostřete na něj. Obvykle je větší a kontrastnější než onen detail, takže váš fotoaparát ho snáze rozezná. Když budete v hledáčku vidět svůj palec dostatečně zřetelně, dejte ho pryč a zmáčkněte spoušť! No to je krásná kytička! Naprostý zázrak! A alespoň u jednoho snímku vyfoťte onen detail i s palcem! Především u exotických rostlin je mnohdy potřeba znát přesnější rozměry některé části rostlinného těla, váš palec bude perfektním měřítkem. Asi ani netušíte, od kolika svých přátel znám šířku palce – opravdu to může při určování značně pomoci!

Kompostéři
Pojmem kompost označuji všechny snímky, na kterých je fotografovaný objekt až příliš nerozlišitelně obsažen v ostatních elementech záběru. Toho lze docílit velmi snadno tím, že se nad fotografovanou rostlinu postavíte jako King Kong nad Empire State Building a v očekávání ohromného výsledku zmáčknete spoušť fotoaparátu. Obvykle se ve vašem fotoaparátu objeví snímek tohoto typu:
Kompost
Je to prostě případ, kdy leží přes sebe ty nejodpudivější plevely s nejvzácnějšími orchidejemi, ostřicemi, pryskyřníky, zvonky a snad i s mrtvolkami lesních víl a zahradních trpaslíků… Jako na kompostu! Z toho snímku nikdo chytrý nebude, nic podstatného na něm zaručeně neuvidí.
Fotografickému kompostu nejlépe předejdete, když jednoduše před fotografovaným objektem smeknete – tedy skloníte se do jeho úrovně. Klidně si k tomu i lehněte (dejte jen pozor, abyste přitom nezalehli příliš hodně jiných rostlin)! Snažte se vždy dostat do záběru kousek oblohy – to neříkám proto, že bych snad trpěl neutišitelnou potřebou permanentně kontrolovat meteorologické jevy, ale proto, že rostlina s oblohou v pozadí je lépe tvarově rozpoznatelná.

Trhači
Snad by někoho mohlo napadnout, že kompostu zabrání i tak, že rostlinu jednoduše utrhne a vyfotí ji v ruce – třeba ji i pěkně nastaví k modré obloze. Rozhodně, kvůli jednomu utrženému květu žádný druh nevyhyne. Stejně je však třeba rozlišovat, jestli chci takto fotografovat invazivní plevel nebo předposledního žijícího endemita. Je potřeba upozornit, že plných 60 % našich domácích rostlin je zapsáno v Červeném seznamu ohrožených druhů, některé z nich jsou i zákonem chráněné. Je tedy zakázáno je jakkoli rušit ve vývoji, natož pak trhat! Prosím, zvykněme si na to, že nejkrásnější je rostlina rostoucí, když ji utrhnu, zabiji ji. Nechtějme svou fotografickou vášní roznášet smrt.
Trhač
Páni černých děr
Občas se stává, že při pohledu na velevzácnou rostlinu se našinci natolik rozklepou kolena, že zapomene na všechno ostatní. Budiž, možné to je, ale snažte se své emoce alespoň na pár sekund ovládnout a určitě se nezapomeňte ujistit, že při fotografování máte sluníčko za svými zády! Pokud se postavíte mezi rostlinu a zdroj světla (tedy obvykle Slunce), máte reálnou šanci, že váš snímek bude dostatečně osvětlen. Nepadněte tedy na kolena okamžitě, když hledanou rostlinku uvidíte. Nejdříve se postavte tak, abyste měli sluníčko v zádech a pak už třeba klidně omdlete! Hlídejte si jen, abyste si potom při vlastním fotografování sami svým tělem nestínili.
Stínonoš
Blýskálkové a pytlíci
Blýskálek je u mne ten, který nepřiměřeně používá při fotografování blesku. Je jasné, že občas musíme vyfotit i rostlinu ukrytou v hustém křoví, někdy bohatě stačí les – zhorší se prostě světelné podmínky na lokalitě. A pak většinu majitelů kompaktních fotoaparátů napadne, že si tedy pomohou bleskem. Tento nápad často končívá tragicky. Obvykle mi pak posíláte fotky neuvěřitelně ostře vybarveného fragmentu rostliny se zcela černým pozadím, takže člověk musí nabýt dojmu, že rostlinu jste fotografovali zavřeni přinejmenším v pytli.
Milí moji, pro botaniku je velmi podstatné i to, co je na fotografii vedlejší – tedy přímo to, co je vedle fotografované rostliny. Zajímá nás, co roste s fotografovanou rostlinou na lokalitě ještě také, studujeme společenstva rostlin. Z černého pytle nepoznáte vůbec nic. Nelze opomenout ani skutečnost, že tyto fotografie působí krajně otřesně i čistě esteticky. Nechtějte být pytlíky, nebuďte tedy ani blýskálky. Ujišťuji vás, že i hůře povedené fotografii – avšak musí být nafocena v dostatečné velikosti – lze při úpravě fotografií v počítači dost výrazně pomoci, takže výsledek nakonec vůbec nemusí být tak hrozný.
Blýskálek
Říkáte, že nepatříte do žádné popsané skupiny? Tak to je skvělé! Proto neváhejte a staňte se našimi kolegy! No a pokud jste se v některých případech našli, nic si z toho nedělejte. Pohledů na fotografování je mnoho, určitě i vy si najdete své příznivce.