Syn.: Glaucium corniculatum var. leiocarpum (Boiss.) Kuntze, Glaucium flavum var. leiocarpum (Boiss.) Stoj. et Stef.
Čeleď: Papaveraceae Juss. – makovité
Rozšíření: Jih Balkánského poloostrova, Malá Asie, sever Blízkého východu – od Řecka přes Turecko, Sýrii, Libanon a severovýchod Izraele až po severní Írán.
Ekologie: Roste na kamenitých a skalnatých svazích, také na ruderálních stanovištích, kolem silnic a cest, v Turecku stoupá až do nadmořské výšky okolo 1870 m. Kvete od května do července.
Popis: Dvouletá bylina, 30–65 cm vysoká, s lodyhou přímou, větvenou, bledě zelenou, papilnatou, řídce chlupatou nebo lysou. Přízemní listy jsou řapíkaté, 9–38 cm dlouhé a 2–9 cm široké, peřenosečné, chlupaté, lodyžní listy jsou poloobjímavé, 1–3 cm dlouhé, peřenodílné až peřenosečné, se špičatými segmenty, řídce štětinatě chlupaté nebo olysalé. Poupata jsou 15–40 mm dlouhá, kališní lístky jsou papilnaté, chlupaté nebo lysé, korunní lístky jsou 15–40 mm dlouhé, žluté nebo červenooranžové, na bázi s tmavou skvrnou. Plodní stopky jsou přímé, lysé, zralé plody jsou 8–17 cm dlouhé, rovné nebo zahnuté, víceméně lysé.
Poznámka: Turecká literatura (2016) klasifikuje Glaucium leiocarpum jako samostatný druh, íránská literatura (2019) je spojuje s rohatcem žlutým, přesněji s varietou Glaucium flavum var. serpieri, některé botanické databáze synonymizují Glaucium leiocarpum s druhem Glaucium oxylobum. Nejen tento druh, ale i rod nepochybně vyžaduje revizi, která by zahrnula celý jeho areál.
Fotografovala Věra Svobodová, dne 3. 5. 2009 (Sýrie, Malúla).