Syn.: Hypnum lutescens Hedw., Camptothecium lutescens (Hedw.) Schimp., Camptothecium fallax H. Philib., Homalothecium lutescens var. fallax (H. Philib.) Düll – křivočepka žlutá
Čeleď: Brachytheciaceae Schimp. – baňatkovité
Rozšíření: Evropa, Makaronésie, severní Afrika, Blízký a Střední východ, v západní části Severní Ameriky pouze H. l. subsp. fulgescens. Údaje z Číny jsou považovány za nejisté. V ČR velmi hojně v trávnících teplejších oblastí nižších a středních poloh s bazickým podložím, v silikátových oblastech vzácně na vhodných stanovištích, ve vyšších horských polohách chybí.
Ekologie: Nejčastěji roste v suchých trávnících (velmi často ze svazu Bromion erecti) na bazických substrátech, kde tvoří větší polštáře. Také na skalních teráskách, kde vytváří též převisy, roste i na zídkách nebo na okrajích cest v teplejších oblastech, od nížin po pahorkatiny. Na synantropních stanovištích nepříliš hojně.
Popis: Rostliny mohutné, až 15 cm dlouhé, ve žlutavých, zlatavých nebo žlutozelených rozlehlých polštářích mezi vegetací. Lodyhy jen na bázi k substrátu nepočetnými rhizoidy přichycené, nepravidelně větvené, větve i za sucha přímé nebo vystoupavé.
Lodyžní listy za sucha volně přitisklé, podélně řáskaté, prodlouženě trojúhelníkovité, nejširší těsně nad slabě zúženou, 2–4 buňkami sbíhavou bází, vytažené do dlouhé, někdy otočené špičky; větevní listy o málo užší a kratší. Okraje obvykle v celé délce, zvláště pak pod špičkou jemně zoubkaté, nepravidelně úzce ohrnuté. Žebro dosahuje obvykle do 60–90 % délky listu a většinou končí trnitě. Buňky ve střední části listu ± tenkostěnné, netečkované, na bázi krátce obdélníkovité, ztlustlé a tečkované, křídelní buňky nepravidelné, obvykle tečkované, tvořící zřetelně ohraničenou skupinu.
Dvoudomé, spíše vzácně plodné. Perichaetiální listy přímé nebo slabě jednostranné, slabě podélně řáskaté, se slabým nebo chybějícím středním žebrem. Štět oranžový až červenohnědý, bradavčitý, 1–3 cm dlouhý. Tobolka obvykle slabě nachýlená.
Záměny: V terénu dobře rozeznatelný druh, záměna je možná s příbuzným druhem Homalothecium philippeanum, který se liší kratším, slabším žebrem a hladkým štětem. Menší formy jsou zaměnitelné s H. sericeum, které má výrazně zatočené větvičky, jež se pravidelně větví. Tyto druhy však nebývají tak mohutné a rostou na skalách či zdech.
Fotografováno dne 25. 6. 2010 (Podvrdy).