Syn.: Hemerocallis plantaginea Lam., Niobe plantaginea (Lam.) Nash, Hemerocallis alba Andrews, Funkia alba (Andrews) Sweet, Hemerocallis japonica Thunb., Funkia japonica (Thunb.) Druce, Hosta japonica Tratt., Funkia grandiflora Sieb. et Zucc., Hemerocallis cordata Cav., Funkia cordata Sieb. ex Steud., Funkia subcordata Spreng., Niobe cordifolia Salisb., Funkia legendrei H. Lév., Funkia liliiflora hort. ex Foerster.
Česká jména: funkie jitrocelovitá (Dostál 1950), bohyška jitrocelová (Dostál 1989), bohyška, funkie (Mareček 1996), bohyška jitrocelová (Kubát 2002), bohyška jitrocelová, hosta jitrocelová (Danihelka 2012)
Slovenská jména: funkia skorocelovitá (Dostál 1950)
Čeleď: Asparagaceae – chřestovité
Rozšíření: Jihočínský druh sestupující z hor Jün-nanu k pobřeží provincií Kuang-si a Kuang-tung, k severu vybíhá do Ťiang-su. Od nepaměti je pěstován v čínských a japonských zahradách, odkud místy zplaňuje – s tím může souviset i řada záznamů v severočínských provinciích.
Ekologie: Roste na lesních světlinách, na travnatých a kamenitých svazích, z přímořských nížin vystupuje do hor k 2200 m n. m. Patří k nejpozdnějším druhům, kvetoucím od srpna do září, její silně vonné květy se na rozdíl od všech ostatních druhů rodu otvírají k večeru a opylovány jsou lišaji. Hemikryptofyt. Kvete v srpnu a září.
Popis: Trsnatě rostoucí vytrvalá bylina s masitými svazčitými kořeny, vyrůstajícími z velmi krátkých, tlustých oddenků. Z pupenů na nich se zjara rozvíjejí růžice dlouze řapíkatých listů s vejčitě okrouhlými, až čtvrt metru dlouhými, při bázi srdčitě vykrojenými, lysými a svěže zelenými, po okrajích často lehce zvlněnými čepelemi s šesti až deseti páry obloukoběžných, shora nápadně vhloubených žilek. Veliké květy jsou zakládány v paždí poměrně robustních listenů zprvu ve zhuštěných, za dokvétání rozvolňujících se hroznech na stvolech zhruba půl metru vysokých. Běžně mívají přes 10 cm délky a jsou nálevkovité, zářivě bílé a silně vonné, s šesti segmenty spojenými v úzkou trubku, k níž přirůstá šest tyčinek zhruba stejně dlouhých jako okvětí. Trojpouzdré semeníky vybíhají v nitkovitou čnělku, ukončenou malou hlavičkovitou bliznou. Plody jsou válcovité tobolky s křídlatými semeny.
Poznámka: Hosta plantaginea byla prvním druhem rodu uvedeným do evropských zahrad – v pařížské botanické zahradě vykvetly rostliny, dopěstované ze semen poslaných konzulem C. de Guignesem z Macaa, už k roku 1784. Popsány byly (jako Hemerocallis plantaginea) o pět let později. I tyto čínské populace velikostí květů nápadně překonávají všechny ostatní druhy, roku 1820 přivezl však P. F. von Siebold z Nagasaki zvlášť velkokvěté, z větší části sterilní rostliny, nechal je rozmnožit v bogorské botanické zahradě a po dvou desetiletích je nechal poslat do Leidenu, kde je pak nabízel pod jmény Funkia grandiflora a Funkia subcordata. V meziválečných letech byly nicméně pod stejnými jmény rozšiřovány už klony typového čínského subtaxonu, které naprosto převládly nejen v zahradách evropských, ale i japonských, kam byly mezitím přivezeny také.
Fotografováno ve dnech 13. 8. 2009 (Česko, Morava, Břeclav, rostliny v kultivaci) a 16. 8. 2009 (Lednice, tématické zahrady Mendelovy univerzity).