Syn.: Hosta ×cultorum hort. (pro parte)
Čeleď: Asparagaceae – chřestovité
Rozšíření: Zahradní hybrid vzniklý v dorsetských školkách, obecně dnes pěstovaný v zahradách mírného a subtropického klimatického pásu celého světa.
Ekologie: Bohyška modrolistá je připisována stanovištnímu okruhu polostinných květinových záhonů s nepříliš vysýchavými půdami. Hemikryptofyt, kvete v červenci a v srpnu.
Popis: Hustě trsnatá vytrvalá bylina s masitými svazčitými kořeny vyrůstajícími z krátkých větvených oddenků s množstvím pupenů, z nichž zjara raší růžice křídlatě pseudořapíkatých listů s čepelemi srdčitě vejčitými, zhruba 20 cm dlouhými, zkráceně zahrocenými, téměř hladkými nebo mezi žilnatinou vzdutými až puchýřnatě prolamovanými, lysými a temně zelenými, obvykle však silně modrosivě ojíněnými, se 7–10 páry žilek. Bezlisté květonosné lodyhy s 1–2 redukovanými listeny dorůstají dle odrůdy až 50 cm výšky a vysoko nad listy vynášejí stažené hrozny s početnými, nálevkovitě zvonkovitými, až 6 cm dlouhými, bělavě růžovými květy s rozmytými levandulovými pruhy na každém z šesti zahrocených segmentů; vykvétají z paždí zelenavě růžových, člunkovitě vejčitých, na vrcholu hroznu hvězdovitě seskládaných a semknutých, níže téměř přeslenitě rozvolňovaných listenů. Šest tyčinek se žlutavě bílými, purpurově značenými prašníky lehce přečnívá z okvětí. Tobolky jsou cylindrické, jen asi 2 cm dlouhé, s černými, eliptickými, křídlatě smáčknutými a obvykle klíčivými semeny.
Poznámka: Hosta ×tardiana bývá vymezována jako kříženec Hosta tardiflora s Hosta sieboldiana ‘Elegans’. V taxonu Hosta tardiflora někteří autoři vidí jen jednu z řady variant druhu Hosta longipes, jiní spíše jeho hybrid s neznámým dalším druhem. Hosta sieboldiana ‘Elegans’ není odrůdou Hosta sieboldiana, ale hybridem z ronsfordských školek, vzešlým z křížení Hosta fortunei s Hosta sieboldiana, přičemž prvním z rodičů byla nejspíš rovněž hybridogenní Hosta tokudama a druhým, spíše než skutečnou japonskou Hosta sieboldiana, některý z jejích hybridních klonů z evropských zahrad. Tak jako tak, i v případě hybridního původu rodičovských komponent musely se na jejich vzniku podílet stále stejné a velmi blízké taxony – plodné jsou nejen ony, ale i samotná Hosta ×tardiana.
První hybridy této skupiny (včetně dosud nepřekonané, zde zobrazené odrůdy ‘Halcyon’) uvedl v šedesátých letech 20. století dorsetský školkař Eric Smith, záhy ale kolovaly desítky dalších – některé jako klony sportů, jiné z opakovaných křížení rodičovských komponent. Proto je Hosta ×tardiana značně různorodým komplexem, téměř všem odrůdám je však vlastní nápadně modrosivé olistění a pseudopřeslenitý charakter dokvétajících hroznů. Je tedy nejen přijatelné, ale především praktické ji separovat od směsi neidentifikovatelných multihybridů rozšiřovaných jako Hosta ×cultorum – tím spíš, že v současnosti je to nejčastěji prodávaná skupina zahradních hybridů.
Fotografováno dne 25. 7. 2019 a 19. 8. 2019, plody 1. 10. 2019 (Česko, Brno, Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity); 23. 6. 2020 (Dendrologická zahrada Průhonice).