Syn.: Agaricus cameleon Bull. et Vent., Agaricus psittacinus Schaeff., Gliophorus psittacinus (Schaeff.) Herink, Hygrocybe psittacina (Schaeff.) P. Kumm., Hygrophorus psittacinus (Schaeff.) Fr. – šťavnatka papouščí
Čeleď: Hygrophoraceae Lotsy – šťavnatkovité
Rozšíření: Evropa a Severní Amerika.
Ekologie: Vyrůstá místy dosti hojně v červnu až listopadu, v trávě na stráních, pastvinách, u cest a v křovinách na okrajích listnatých lesů. Objevuje se většinou ve skupinkách.
Popis: Klobouk je široký 1–4 cm, v mládí polokulovitý s tupým hrbolem, později zvoncovitý až rozložený. Má slizký povrch, okraj se slabě prosvítavými lupeny. Barva je dosti proměnlivá, v mládí je zpravidla tmavě zelený, olivově zelený nebo i modrozelený, směrem k vrcholu s přechodem do žluté, později žlutookrový až s hnědočervenými přechody na vrcholu. Lupeny jsou široké, řídké, slabě připojené, někdy až zoubkem sbíhavé, mají žlutozelenou, citrónovou nebo i načervenalou barvu. Třeň je 2–9 cm dlouhý, do 0,8 cm tlustý, slizký, válcovitý, někdy podélně stlačený, v mládí je zelený, pozděii se barva mění od báze na žlutou, oranžovou, i růžovou, pod kloboukem zůstává dlouho zelená. Dužnina je křehká, světlá, bez vůně a chuti. Výtrusný prach je bílý, výtrusy bezbarvé, hladké, elipsoidní 8–10 × 4–6 μm velké.
Záměny: Mladé plodnice jsou nezaměnitelné, starší je možné zaměnit za jiné žlutavě zbarvené voskovky (Hygrocybe), ale i u starších plodnic dlouho zůstává zeleně zbarvený vrchol třeně.
Využití: Některé zdroje ji uvádějí jako jedlou, ale pro slizký povrch a malou vydatnost nemá pro praktické houbaře význam.
Fotografováno ve dnech 24. 7. a 25. 7. 2009 (u Roztok).