Syn.: Conyza rhizocephala (Schrenk) Rupr., Helenium rhizocephaloides (C. B. Clarke) Kuntze, Helenium rhizocephalum (Schrenk) Kuntze, Inula rhizocephaloides C. B. Clarke
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Rozšíření: Íránsko-turanský element s areálem vybíhajícím z Íránu a Afghánistánu do Kašmíru a Tibetu, k severu pak přes Turkmenistán, Uzbekistán a Kazachstán do Sin-ťiangu.
Ekologie: Roste na kamenitých holích, krátkostébelných horských stepích a na světlinách jehličnatých lesů v subalpínském a v alpínském stupni hor mezi 2000 a 3800 m nadmořské výšky. Hemikryptofyt. Kvete od června do srpna, v evropských zahradách často ještě v září.
Popis: Bezlodyžná dvouletá nebo krátkověká vytrvalá bylina s početnými podlouhle vejčitými, tupými, křídlatě řapíkatými, roztroušeně a přitiskle žláznatě chlupatými a po okraji brvitými listy, sestavenými v ploché přízemní růžici 8–25(–35) cm široké. Přisedlé nebo jen kratičce stopkaté úbory, nahloučené až po dvaceti v plochých strboulech, dorůstají do 3 cm šířky a mají čtyřřadé zákrovy se zahroceně lineárními, často červeně zabarvenými, žláznatými listeny – vnější jsou kopinatě rozšířené a odestálé, vnitřní přitisklé. Pětizubé žluté květy širokého disku jsou lemovány lineárními paprsky s nevýrazně trojzubými vrcholky, jen o málo delšími než listeny zákrovu. Plodem je oblá, jemně rýhovaná, hnědá nažka se štětinatým chmýrem, sestávajícím z dvaceti až čtyřiceti narudle zlatožlutých štětin ve dvou nebo třech řadách.
Poznámka: Obvykle monokarpická rostlina, snadno se však množí výsevem a bývá pěstována ve skalkách, často chybně označená jako Inula acaulis. Skutečná balkánsko-anatolská Inula acaulis má lysé listy, brvité jen po okrajích, a obvykle soliterní úbory s výrazně delšími paprsky na krátkých, přesto ale z růžic zřetelně vystupujících lodyhách.
Fotografováno dne 30. 9. 2019 (Česko, Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně).