Syn.: Rubus japonicus L.
Čeleď: Rosaceae – růžovité
Rozšíření: Zákula japonská pochází z Japonska a Číny (provincie Anhui, Fujian, Gansu, Guizhou, Henan, Hubei, Hunan, Jiangsu, Jiangxi, Shaanxi, Shandong, Sichuan, Yunnan, Zhejiang), v Evropě se pěstuje od roku 1834, k nám se dostala o rok později, a to do Prahy, dnešní Stromovky.
Ekologie: V domovině roste v křovinatých porostech podhorských a horských svahů, v pásmu od 200 až do 3000 m n. m.
Popis: Prutnatý keř, 150–250 cm vysoký, letorosty jsou lysé a zelené. Listy střídavé, vejčitě kopinaté, ostře pilovité, palisty šídlovité. Květy se objevují jednotlivě na koncích postranních letorostů. Barva květů je žlutá. Kvete od konce dubna do června, na podzim částečně remontuje. Rozrůstá se do okolí kořenovými výběžky.
Využití: Zákula je spíše teplomilná dřevina, snese i mírný polostín. Může částečně namrzat, ale dobře regeneruje. Vyžaduje občasné zmlazení. U nás se pěstuje buď jednoduše kvetoucí (na našich snímcích vpravo) nebo plnokvětá forma cv. ´Pleniflora´ (na našich fotografiích nahoře a dole). Existují kultivary i s žlutě lemovanými listy cv. ´Aureovariegata´.
Poznámka: Rod byl pojmenován na počest anglického zahradníka Williama Kerra.
Fotografováno ve dnech 2. 5. 2005 a 20. 10. 2007 (Česko, Praha).