Syn.: Agaricus acutesquamosus Weinmann, Agaricus asper Persoon in Hoffmann, Agaricus elvensis Berk. et Broome, Agaricus friesii Lasch, Agaricus friesii subsp. acutesquamosus (Weinmann) Fries, Agaricus mariae Klotzsch, Amanita aspera (Pers.) Pers., Amanita rubens f. aspera (Fr.) Veselý, Amplariella aspera (Vittad.) E.-J. Gilbert, Cystolepiota acutesquamosa (Weinmann ) Bon, Cystolepiota aspera (Pers.) Bon, Cystolepiota friesii (Lasch) Bon, Echinoderma acutesquamosum (Weinmann) Bon, Echinoderma asperum (Pers.) Bon, Echinoderma friesii (Lasch) Bon, Lepiota acutesquamosa (Weinmann) P. Kumm., Lepiota acutesquamosa var. furcata Kühner, Lepiota aspera var. acutesquamosa (Weinm.) Singer, Lepiota friesii (Lasch) Quél., Lepiota friesii var. acutesquamosa (Weinmann) Quél., Fungus elvensis (Berk.) Kuntze
Česká jména: bedla ostrošupinná, bedla drsná, bedla Friesova, bedla ostrolupenná, bedla ostrošupinatá, bedla vidlená
Čeleď: Agaricaceae Chevall. – pečárkovité
Rozšíření: Je známa z Evropy a Severní Ameriky.
Ekologie: Vyrůstá dosti hojně v srpnu až listopadu u lesních cest, v parcích, zahradách a na ruderálních stanovištích v humusu a opadu listnatých stromů, na bohatých vápnitých půdách. Objevuje se jednotlivě i ve skupinách.
Popis: Klobouk má průměr 5–16 cm, v mládí je vejčitý, kuželovitý, později zvoncovitý až plochý s prohloubeným středem a podvinutým okrajem. Povrch klobouku má krémovou barvu, v mládí je pokrytý jemnou plstí, která se velmi brzo spojí do vzpřímených kuželovitých hnědých šupin, směrem k okraji klobouku jsou šupiny řidší, ve stáří opadávají. Lupeny jsou husté, vidlené, s jemně zvlněným ostřím, mají bílou barvu, později krémovou. Třeň je válcovitý, 5–12 cm dlouhý, 0,5–2 cm tlustý, vláknitý, má krémovou až světle hnědou barvu, na bázi je hlízovitý a šupinkatý. Na třeni je velký převislý prsten, blanitý nebo pavučinovitý, který se nedá posouvat, má bílou, někdy hnědavou barvu, na spodní straně je hnědě vločkatý. Dužnina je masitá, bílá, pach nepříjemný, chuť nevýrazná nebo nakyslá. Výtrusný prach je bílý, výtrusy hladké, podlouhle elipsoidní, 6–11 × 2–3,5 µm velké.
Záměny: Podobné vzpřímené kuželovité šupiny na klobouku mají také menší vzácnější bedly: bedla ježohlavá (Lepiota hystrix) a bedla oježená (Lepiota echinacea).
Využití: Je jedovatá.
Fotografováno dne 11. 9. 2010 (Česko, Kutnohorsko).