Biologická klasifikace: Animalia, Aves, Ciconiiformes, Ciconiidae
Syn.: Ciconia crumenifera Lesson, 1831
Česká jména: marabu africký, čáp marabu
Anglická jména: Marabou stork
Rozšíření: Marabu africký žije v subsaharské Africe – od Senegalu a jižního Mali po Eritreu, Etiopii a západní Somálsko, ve směru jižním až po severovýchodní Namibii, Botswanu a sever Jihoafrické republiky. Je převážně stálý, nejjižnější populace se po rozmnožování stěhují směrem k rovníku. Nehnízdící ptáci se během období sucha stěhují do vlhčích oblastí. Tuláci se vyskytují v Maroku, Libérii, Španělsku a Izraeli.
Způsob života: Obývá otevřená polosuchá stanoviště, savanu a okraje vodních toků. Vyskytuje se často poblíž lidských obydlí, rybářských osad a v okolí skládek.
Živí se převážně mršinami, často za spoluúčasti supů a hyen, zbytky ryb a odpadky. Loví také hmyz, obojživelníky, ještěrky, malé hlodavce, hady a ptačí mláďata. Obrovský zobák není přizpůsoben porcování, ale slouží k dobývání vnitřností z mrtvého zvířete. Při krmení je velmi agresivní a dokáže polykat velké kusy potravy.
Většinu času nehybně stojí a odpočívá ve shrbené poloze. Létá velmi dobře s nohama nataženýma dozadu, ale krk je zatažený, na rozdíl od jiných čápů. Váha zobáku je přenášena na ramena. Snadno se vznáší díky svým velkým křídlům a ve velkých výškách využívá vzdušné proudy.
Rozmnožuje se v období sucha, kdy je nízká hladina vody, což usnadňuje lov ryb a obojživelníků pro krmení mláďat. Je monogamní, vytváří dlouhodobé páry. Je společenský, hnízdí v koloniích na vysokých stromech nebo na útesech, často s pelikány, ibisy a volavkami. Může hnízdit i na staveních. Hnízdo, které budují oba partneři z klacíků, je uvnitř vystlané větvičkami a zelenými listy. Samice klade 2–3 vejce. Inkubaci provádí oba dospělí po dobu 29–31 dnů. Mláďata, která krmí zpočátku natrávenou potravou oba rodiče, opouštějí hnízdo ve 3–4 měsících. Pohlavní dospělosti dosahuje ve věku 4–5 let.
Dožívá se přibližně 25 let. Nejstarší jedinec se v zajetí dožil 40 let.
Popis: Velký nezaměnitelný opeřenec s nápadným kožovitým vakem na krku, dosahuje délky 115–152 cm, rozpětí křídel 225–285 cm a hmotnosti 4–9 kg. Horní část těla je tmavě břidlicově šedá až načernalá, včetně křídel a ocasu. Spodní část těla je bílá, za letu kontrastuje s černými křídly. Krk a hlava jsou lysé, jen temeno je řídce opeřeno. Kůže na hlavě je silně pigmentovaná. Nápadný růžovočervený hrdlový vak, který visí na přední straně krku, využívá při toku. Druhý, mnohem menší a méně nápadný, je skryt na spodní části šíje, mezi bílým peřím límce. Mohutný zobák je šedavě slonovinový. Duhovka oka je tmavě hnědá. Nohy jsou tmavě šedé, ale často vypadají bílé, pokryté močí a výkaly pomáhají regulovat tělesnou teplotu.
Obě pohlaví jsou podobného vzhledu, ale samec je větší. V období rozmnožování jsou u dospělých jedinců bíle lemované kryty křídel. Oba vzduchové vaky jsou větší a většinou načervenalé nebo červené.
Mladý jedinec je celkově matnější, s menším zobákem a hustším opeřením na hlavě a krku.
Fotografováno ve dnech 12. a 18. 9. 2023, 5. 6. 2024 (Česko, ZOO Praha).