Syn.: Senecillis przewalski (Maxim.) Kitam., Senecio przewalskii Maxim.
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Rozšíření: Druh západních oblastí východní Číny, jeho areál se táhne od Vnitřního Mongolska a provincie Kan-su na severu až po S’-čchuan na jihu, na východ zasahuje až do provincie Che-nan, na západ do provincie Čching-chaj.
Ekologie: Roste na lesních světlinách, v lesních lemech a křovinách, na travnatých horských svazích i na březích vodních toků, v nadmořských výškách zhruba od 1100 až do 3700 m. Kvete od června do října.
Popis: Vytrvalá bylina s lodyhou přímou, 30–130 cm dlouhou, lysou. Přízemní listy jsou dlouze řapíkaté, v obrysu široce vejčité až okrouhlé, dlanitosečné, 4,5–10 cm dlouhé a 8–18 cm široké, s 3–7 segmenty, které jsou na okraji zubaté, lysé nebo krátce chlupaté; lodyžní listy jsou menší, dlanitodílné. Úbory vyrůstají v terminálních hroznech, které jsou 30–48(–60) cm dlouhé; listeny jsou čárkovité; zákrov je úzce válcovitý, 7–11 mm dlouhý, vně lysý, zákrovní listeny vyrůstají ve dvou řadách v počtu (3–)4–6(–7), vnější jsou jen úzké, vnitřní širší, podlouhlé, na okraji blanité, na vrcholu zaokrouhlené; jazykovité květy jsou 2–3, samičí, jejich liguly jsou úzké, až 17 mm dlouhé a 2–3 mm široké, žluté; trubkovité květy jsou obvykle 3, oboupohlavné. Plodem je nažka, 5–7 mm dlouhá, s nahnědlým chmýrem.
Využití: Popelivka Prževalského se občas pěstuje i v Evropě jako dekorativní trvalka.
Poznámka: Druhové jméno odkazuje na ruského cestovatele a geografa Nikolaje M. Prževalského (Пржевальский; 1839–88), který se významně podílel na poznání střední a východní Asie.
Fotografováno dne 25. 6. 2017 (Německo, Drážďany, botanická zahrada).