Syn.: Baccharis ferruginea (Ruiz et Pav.) Pers., Molina ferruginea Ruiz et Pav.
Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité
Rozšíření: Roste v jihoamerických Andách v pruhu od Kolumbie přes Ekvádor a Peru až do Bolívie.
Ekologie: Tvoří kolonie v porostech kostřav (Festuca) a třtin (Calamagrostis) na vlhkých místech v travinobylinné formaci páramo nad horní hranicí lesa, v nadmořské výšce 3000–4800 m.
Popis: Bohatě větvený stálezelený keřík, dorůstá výšky asi 1,5 m; větvičky jsou zploštělé, dvouřadě olistěné. Listy jsou střídavé, šupinovité, kopinaté, asi 5 mm dlouhé, podle střední žilky žlábkovitě prohnuté, na rubu hnědočervené, na líci tmavozelené a hustě bělavě pavučinatě chlupaté. Přisedlé úbory vyrůstají jednotlivě v paždí listů, mají asi 5 mm v průměru; zákrov je zvonkovitý; samčí květy jsou trubkovité, na vrcholu s 5 zoubky, žlutavé; samičí květy mají korunu nitkovitou. Nažky jsou válcovité, lysé, s 5 žebry, chmýr je asi 5 mm dlouhý, nažloutlý.
Poznámka: Do rodu Loricaria se řadí asi 19 jihoamerických druhů, všechny jsou vázané na formaci páramo a vyskytují se od Kolumbie po Bolívii.
Fotografoval Mário Duchoň, dne 2. 3. 2014 (Ekvádor, Parque nacional El Cajas).