Syn.: Stellaria dichotoma L., Stellaria filipes Kom., Stellaria gypsophiloides Fenzl., Stellaria schlechtendaliana Ser., Stellaria villosa Willd. ex D. F. K. Schltdl., Stellaria pallasiana Ser.
Čeleď: Caryophyllaceae – hvozdíkovité
Rozšíření: Středoasijské a východoasijské stepní oblasti, z čínského Sin-ťiangu do Mandžuska, dále k severu do Mongolska, do dahurské Sibiře a Poamuří.
Druh bývá porůznu rozdělován do několika variet – v obvykle dnes akceptovaném pojetí má s nominátní varietou, udávanou z nížin a pahorkatin mezi 200–800 m n. m., v téměř shodném areálu vikarizovat vysokohorská var. lanceolatum s úzkými kopinatými listy, zaznamenávaná z nadmořských výšek mezi 1300–3100 m. Vyobrazené rostliny, jakkoli ve stepích dahurských pohoří vystupují přinejmenším k 1600 m n. m., náleží však nepochybně nominátní varietě.
Ekologie: Roste v písčitých a kamenitých stepích, v sutích, na suchých exponovaných svazích z nížin vysoko do hor, v nadmořských výškách mezi 200–3100 m. Druh je častý v asociacích svazů Stipion krylovii, Thymion gobici a Helictotrichon schelliani (všechny jsou připisovány syntaxonu středoasijských, mongolských a dahurských stepí třídy Cleistogenetea squarrosae). Hemikryptofyt, kvete v květnu a v červnu.
Popis: Vytrvalé, žláznatě pýřité byliny s tlustými cylindrickými kořeny a stonky mnohačetně vidlanovitě větvenými v husté, obvykle do 30 cm vysoké bochníkovité trsy. Nominátní varieta má hrotnatě vejčité, až centimetr široké a dvakrát tak dlouhé listy, a pětičetné, v terminálních vrcholících seskládané různoobalné květy s korunními lístky téměř do poloviny vykrojenými, s deseti tyčinkami (nanejvýš z poloviny tak dlouhými jako petaly) a s vejčitými, trojbliznými semeníky. Plodem je tobolka s jedním až pěti téměř kulatými, hnědočernými semeny. V tobolce, otvírané šesti chlopněmi, dozrává po dvou až pěti hnědočerných, téměř kulatých semenech.
Využití: Kořeny i nať jsou v mongolském léčitelství užívány především jako expektorans při různých plicních onemocněních, včetně tuberkulózy. V moderní asijské farmacii jsou hlavní složkou stellariophytinu, drogy předepisované při prakticky stejných diagnózách.
Poznámka: Nukleotidové sekvence nepopíratelně tento taxon ukazují jako značně vzdálený rodu Stellaria, kterému byl dosud přisuzován; zdá se být nejbližším rodu Mesostemma s devíti druhy domácími v anatolských, jihosibiřských a himálajských horských stepích. Ty všechny mají však jen dvoublizné semeníky, dozrávající v tobolky se čtyřmi chlopněmi, a nadto je i data molekulární představují jako vymezenou monofyletickou skupinu, vůči které má výše popisovaný druh jen sesterskou pozici a jehož připojení rod Mesostemma činí parafyletickým. Tato nová kombinace, jakkoli je nyní už obecně akceptovaná současnými nomenklatorickými databázemi, stojí tedy na poněkud vratkých základech a pravděpodobně bude jen dočasná.
Fotografováno dne 8. 7. 2013 (Mongolsko, k jihozápadu exponované stepi u Ulánbátaru, Belch, 1420 m).