Česká jména: meřík letošní (Opiz 1852), měřík trnitý
Slovenská jména: merík (Marhold-Hindák 1998)
Čeleď: Mniaceae Schwaegr. – měříkovité
Rozšíření: Západní, střední a částečně i severní Evropa, Kavkaz, Turecko, severní Afrika, Severní Amerika. V ČR poměrně běžný druh, ve vyšších nadmořských výškách chybí nebo se vyskytuje zřídka.
Ekologie: Roste na kyselých lesních půdách, na mrtvém dřevě, rašelině a na kořenových nábězích stromů.
Popis: Lodyhy až 5 cm vysoké v zelených porostech, směrem nahoru se lodyhy mírně naklánějí na stranu. V dolní části bývají plstnaté od hnědých rhizoidů. Listy jsou za vlhka odstálé, za sucha pokroucené, z úzké báze kopinaté, ostře zašpičatělé s vícevrstevným červeným lemem. Na okraji listu dvojité zuby, žebro je na hřbetě trnité. Dvoudomý, zřídka plodný druh. Štět až 5 cm, tobolka vejčitá, nící, ve zralosti hnědavá.
Záměny: V terénu dobře rozpoznatelný druh. Laiky, kteří jej ještě nemají „nakoukaný“, však matou oschlé lodyhy.
Poznámka: Původní rod měřík (Mnium) byl rozdělen do tří samostatných rodů: Mnium, Plagiomnium a Rhizomnium (zatím bez českých jmen). Zástupci rodu Mnium nemají plazivé sterilní lodyžky, pouze přímé vystoupané lodyhy, spíše bez vlášení. Listy na okraji jsou zubaté.
Fotografováno dne 15. 8. 2008 (Blatenský potok u Hlinska).