Biologická klasifikace: Animalia, Reptilia, Squamata, Natricidae
Syn.: Coluber natrix Linnaeus, 1758; Tropidonotus natrix Boie, 1826
Česká jména: užovka obojková, užovka obecná
Anglická jména: Grass snake
Rozšíření: Žije v celé Evropě kromě Irska, Skotska, severní části Skandinávie a některých středomořských ostrovů, dále v severní Africe, v západní Asii až do Zakavkazí, Turkmenistánu. V rozsáhlém areálu je rozlišováno několik poddruhů, typová forma se vyskytuje pouze ve střední Evropě. U nás se nachází na celém území do nadmořské výšky okolo 800 m.
Způsob života: Je naší nejhojnější užovkou. Dává přednost vlhkým travnatým místům v okolí stojatých nebo pomalu tekoucích vod, výborně plave a dobře se potápí.
Pářit se začíná koncem května, přibližně měsíc po opuštění zimního úkrytu. V červenci nebo v srpnu klade samice pod vrstvy tlejícího listí, do mechu nebo do děr v zemi, případně do hromad kompostu 6–30, někdy až 60 vajec. Mláďata, 11–18 cm dlouhá, se líhnou po 6–8 týdnech a živí se hmyzem.
Dospělé užovky loví nejen různými obojživelníky, ale taky malé rybky, drobné savce a ptačí mláďata. Vyhýbá se kuňkám a mlokům, kteří vylučují toxin, který je pro užovku jedovatý. Na podzim (od října až listopadu) odlézají užovky i na dost vzdálená zimoviště v trhlinách skal. Obvykle přezimuje více jedinců pohromadě.
Při nebezpečí používá několik způsobů obrany. Nejčastěji rozšiřuje hlavu a naznačuje výpady proti nepříteli. Při chycení vypouští trus s páchnoucími výměšky z análních žláz a někdy vyvrhuje i natrávený obsah žaludku. Vzácněji se chová jako mrtvá, otočí se břichem nahoru, otevře tlamu a jazyk nechá volně viset. Největším nepřítelem užovek je člověk, potom kočky, jezevci, ježci a draví ptáci.
Popis: Velká a silná užovka měří až 150(–200) cm. Samice je větší, sameček menší a štíhlejší, 70–75 cm dlouhý s delším ocasem. Na zřetelném krčku má oválnou hlavu s velkýma očima s okrouhlou panenkou a zřetelný pár bělavých, žlutých nebo oranžových, černě ohraničených půlměsíčitých skvrn, které jsou charakteristickým znakem pro tento druh. Většina užovek obojkových má na zádech kýlnaté šupiny v různých odstínech šedé až po olivově hnědou s tmavšími skvrnami, někdy má na hřbetě řídké tečky a na bocích černé proužky.
Ohrožení a ochrana: Červený seznam IUCN (1996) ji klasifikuje jako druh méně dotčený (LC). U nás je chráněna podle vyhlášky 395/1992 Sb., ve znění vyhl. 175/2006 Sb.
Poznámka: Pro člověka je užovka obojková zcela neškodná, přesto je pronásledovaná jako jiní hadi. Staří Slované a Baltové věřili, že užovka obojková, která se usadí v blízkosti jejich domu, přináší pro něj štěstí.
Fotografovali Waldemar Vančura, dne 9. 5. 2020 (Česko, Čechy, Vlkaneč); Jindřiška Vančurová, dne 30. 7. 2019 (Česko, Praha, V Pískovně).