Syn.: Borzicactus celsianus (Jacques et Hérincq) Kimnach, Cereus celsianus (Jacques et Hérincq) Orcutt, Cleistocactus celsianus (Jacques et Hérincq) F. A. C. Weber, Echinopsis celsiana (Jacques et Hérincq) Anceschi et Magli, Oreocereus maximus Backeb., Oreocereus neocelsianus Backeb., Pilocereus celsianus Jacques et Hérincq, Pilocereus williamsii Lem.
Čeleď: Cactaceae Juss. – kaktusovité
Rozšíření: Vyskytuje se v andské oblasti jižní Bolívie, menší část areálu zasahuje i na severozápad Argentiny.
Ekologie: Roste v suché křovinaté vegetační formaci puna, většinou na svazích se severní a východní orientací, a to v nadmořských výškách zhruba od 2600 až do 3800 m.
Popis: Kaktus sloupovitého habitu, až 2 m vysoký, šedozelený, se zaobleným vrcholem pokrytým dlouhou bílou srstí, při bázi spíše olysalý, až s 16 tupými žebry. Areoly jsou okrouhlé, srstnaté, trnů je 8–9, centrální trny jsou robustnější, až 25 mm dlouhé, žlutohnědé. Květy jsou trubkovité, růžovočervené; nitky tyčinek jsou na bázi bělavé, výše karmínově naběhlé, blizna je zelená. Plodem je bobule.
Ohrožení a ochrana: Skoro všechny druhy čeledi Cactaceae jsou chráněny mezinárodní obchodní úmluvou CITES, její ustanovení se vztahují i k tomuto druhu. Objevuje se v kaktusových sbírkách i v Evropě.
Poznámka: Středoandský rod Oreocereus v současnosti čítá osm druhů (POWO 2025).
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 8. 12. 2023 (Austrálie, Victoria, Melbourne, Royal Botanic Gardens).