Biologická klasifikace: Animalia, Mammalia, Carnivora, Felidae
Syn.: Felis manul Pallas, 1776
Česká jména: manul, kočka stepní
Anglická jména: Pallas’s cat
Rozšíření: Manul je druhem středoasijským, vyskytuje se zejména v Mongolsku, na jihu ruské Sibiře, na Tibetské náhorní plošině a v centrální Číně, nepravidelně a vzácně také v pásu od Kaspického moře přes Írán, Turkmenistán, Kazachstán, Kyrgyzstán a Afghánistán až po indický Ladak.
Způsob života: Obývá skalnatá stanoviště, skalní výchozy s křovinami, rokle, horské travnaté stepi, polosuché pouštní oblasti. Vystupuje do nadmořské výšky až 4000 m.
Živí se malými hlodavci (zejména pískomily a hraboši) a pišťuchami krátkoocasými (Ochotona dauurica). Konzumuje také ptáky, zejména kury. Nepohrdne ani mršinou. Při lovu se pomalu a nízko plazí u země ve vegetaci nebo mezi kameny, dokud není dostatečně blízko u kořisti.
Je dobře přizpůsobený chladnému kontinentálnímu klimatu s nízkými srážkami, nízkou vlhkostí vzduchu a širokým rozsahem teplot. Vzácně se vyskytuje v oblastech s trvalou sněhovou pokrývkou.
Žije samotářsky. Využívá nory a skalní úkryty, zejména po svištích (Marmota sibirica), nebo opuštěné stavby jiných zvířat. Doupě slouží k porodu, výchově mláďat, termoregulaci, krmení, páření a k úkrytu nebo k úniku před predátory. Je polygamní, samec se páří s několika samicemi. Po 75 dnech březosti rodí samice 2–5 slepých a bezmocných koťat s hustou srstí. Mláďata zůstávají v doupěti dva měsíce po narození, matka je krmí mateřským mlékem. Později přináší koťatům do mateřského doupěte živou kořist nebo celé nesnědené ptáky, s kterými si hrají na lov. Ve 3–4 měsících následují svou matku při hledání potravy. Potomci se osamostatňují přibližně v pěti měsících věku, kdy dosahují dospělé velikosti a hmotnosti.
Popis: Malá kočka s robustním tělem a krátkýma nohama, dosahuje délky hlavy a těla 50–65 cm, délky ocasu 23–31 cm, výšky v kohoutku okolo 23 cm a hmotnosti 2,5–5 kg. Hustá srst, dlouhé chlupy na břiše slouží jako dokonalá izolační vrstva. Čenich je krátký, čelo je široké. Dojem široké hlavy umocňuje tvar širokých vzadu situovaných uší, velké trsy protáhlých chlupů na tvářích a pod ušima. Zbarvení je převážně šedé s bledě žlutými skvrnami. Nejtmavší zbarvení se vyskytuje na krku a hrudi, zejména mezi předními končetinami, a přechází do špinavě bílého hrdla a břicha. Zadní část uší je šedá, s bledě žlutým nádechem a s chomáčky bílých chloupků vpředu na vnitřní straně ušních boltců. Na hřbetu je často šest nebo sedm úzkých černých příčných pruhů, které se táhnou k bokům, mohou se lišit v délce. Ocas je jednotně šedý nahoře i dole s velmi malou černou špičkou. Nohy jsou obvykle šedé s krátkými hnědými chloupky mezi prsty, které nezakrývají polštářky ani netvoří chomáčky.
Ohrožení a ochrana: Červený seznam IUCN (2020) klasifikuje manula z hlediska ohrožení jako druh méně dotčený (LC). Lokální hrozbu představuje degradace stanovišť, predace pasteveckými psy a odchyt lidmi. Je chráněn mezinárodní obchodní úmluvou CITES.
Fotografováno dne 12. 5. 2025 (Česko, ZOO Praha).