Syn.: Dracocephalum virginianum L.
Česká jména: šklebivka virginská (Nauman 1946), řetězovka (Skalická et al. 2012, Koblížek 2023)
Čeleď: Lamiaceae – hluchavkovité
Rozšíření: Druh Severní Ameriky, jehož areál leží na východě USA (na západě zasahuje až po východ obou Dakot, do východní Nebrasky, Kansasu, Oklahomy a Texasu), na jihu Kanady (na západě po jižní Manitobu) a v severním Mexiku. Byl zavlečen rovněž do Evropy a Asie, je uváděn například z Velké Británie, Německa, východní Číny nebo Japonska.
Kromě nominátního poddruhu, který se vyskytuje v oblasti Velkých jezer a na Středozápadě USA, je rozlišován ještě poddruh Physostegia virginiana subsp. praemorsa z jižněji položených oblastí východu USA a ze severu Mexika; v kultuře se objevuje v řadě kultivarů.
Ekologie: Roste na březích vodních toků a ploch, v odvodňovacích příkopech, v mokřinách i na dalších vlhkých stanovištích, objevuje se také v okolí lidkých sídel a zahrad, poddruh Physostegia virginiana subsp. praemorsa roste na vápencových výchozech, v křovinaté vegetaci na březích vodních toků, v příkopech při okrajích cest. Kvete od června do října.
Popis: Vytrvalá bylina s podzemním oddenkem a lodyhou přímou, 100–180 cm dlouhou. Dolní listy jsou řapíkaté, obvykle záhy opadavé, výše postavené listy jsou přisedlé, eliptické, kopinaté až obvejčité, 20–180 mm dlouhé a 2–55 mm široké, na bázi většinou klínovité, po okraji pilovité až zubaté, vzácněji celokrajné, na vrcholu špičaté. Květenství je latnaté, vřetena jednotlivých hroznů jsou řídce až hustě chlupaté, žláznaté, anebo olysalé; listeny jsou kopinaté až vejčité, 2–8 mm dlouhé; květy jsou 13–37 mm dlouhé, kalich je žláznatě chlupatý nebo lysý, jeho cípy jsou špičaté, až 3 mm dlouhé, koruna je 2pyská, narůžovělá, načervenalá až nafialovělá, někdy i bílá, uvnitř s nachovou kresbou. Plody jsou tvrdky, 2–4 mm dlouhé.
Využití: V Evropě byla tato rostlina pěstována už v druhé polovině 17. století, od počátku 20. století je častěji vysazována i ve středoevropských zahradách jako efektní trvalka, která vyžaduje slunné stanoviště s pravidelnou závlahou. Pěstuje se v kultivarech s květy růžovými i bílými.
Poznámka: K rodu Physostegia je v současnosti řazeno 12 druhů (POWO 2025), všechny pocházejí ze Severní Ameriky.
Fotografováno od 7. do 17. 8. 2025 (Česko, kultura).