Čeleď: Commelinaceae Mirb. – křížatkovité
Rozšíření: Druh jihovýchodní Asie, jehož areál se rozkládá v oblasti od jihočínských provincií Kuej-čou, Jün-nan a Kuang-tung po Barmu, severní Thajsko, Laos a severní Vietnam. Částí literatury bývá uváděn i z východní Indie a Bhútánu.
Ekologie: Roste na stinných stanovištích v lesích a křovinách, v pásmu od mořského pobřeží až do nadmořské výšky okolo 1700 m. Kvete od března do června.
Popis: Vytrvalá bylina s dlouhým horizontálním oddenkem a s lodyhou vystoupavou až přímou, až 100 cm dlouhou, nevětvenou, lysou. Listy jsou střídavé, přisedlé nebo na bázi zúžené do krátkého řapíku, listové čepele jsou eliptické až úzce obvejčité, 15–35 cm dlouhé a 4–9 cm široké, po obou stranách lysé. Květenství je terminální, nevětvené, obvykle kratší než distální listy, jeho stopka je 5–10 cm dlouhá, hustě bělavě žláznatě chlupatá, jednotlivé vijany jsou asi 2 cm dlouhé, hustě bíle žláznaté; listeny jsou asi 10 mm dlouhé, žláznatě chlupaté, opadavé; vnější okvětní lístky jsou vejčité, 3–4 mm dlouhé, vně žláznatě chlupaté, opadavé, vnitřní okvětní lístky jsou obvejčité, asi 5 mm dlouhé, bílé nebo světle nafialovělé, tyčinek je 6, všechny jsou fertilní. Plod je kulovitý, dosahuje průměru 4–5 mm.
Záměny: Poněkud podobný a rovněž východoasijský druh Pollia japonica se odlišuje květenstvím zřetelně delším než distální listy, dále také vijany vyrůstajícími v přeslenech a lysou vnější stranou vnějších okvětních lístků. Již poněkud méně podobným druhem jihovýchodu Asie je Pollia secundiflora, jehož květenství je výrazně větvené, listy jsou navíc na rubu chlupaté, odění rostliny je hnědožluté, vnější strana vnějších okvětních lístků je lysá a fertilní tyčinky jsou jen tři.
Poznámka: Rod Pollia v současnosti zahrnuje 22 akceptovaných druhů, které se vyskytují v tropických, subtropických i mírných oblastech východní polokoule. Až do Evropy však žádný příslušník tohoto rodu nezasahuje.
Fotografovala Věra Svobodová, dne 31. 3. 2011 (Vietnam, pohoří Hoàng Liên Sơn).