Biologická klasifikace: Animalia, Mammalia, Carnivora, Procyonidae
Syn.: Procyon gloveralleni Nelson et Goldman, 1930; Procyon maynardi Bangs, 1898; Procyon minor Miller, 1911; Procyon nanus Simpson, 1929; Procyon priscus Leconte, 1848; Procyon simus Gidley, 1906; Ursus lotor Linnaeus, 1758
Česká jména: mýval severní, medvídek mýval
Anglická jména: Raccoon, Common raccoon, Northern raccoon
Rozšíření: Areál tohoto druhu se nachází v jižní Kanadě, na většině území USA, ve Střední Americe a v nejsevernější části Jižní Ameriky. Na tomto rozsáhlém území jsou rozlišovány přes dvě desítky poddruhů, na našich fotografiích je zachycen poddruh Procyon lotor subsp. hernandezii, jenž žije na území Střední Ameriky.
Mýval severní byl zavlečen do mnoha zemí Evropy, na Kavkaz, do Japonska; byl zaznamenán rovněž na území Česka. V Evropě je na seznamu invazních druhů.
Způsob života: Obývá různorodá stanoviště, preferuje vlhké lesy, ale přizpůsobí se každému prostředí od prérií přes lesy až po zemědělské a obydlené oblasti. Jižní populace jsou aktivní celoročně, severní během zimy neupadají do zimního spánku a žijí ze svých tukových zásob.
Je to oportunistický všežravec, konzumuje ovoce, ořechy, hmyz, drobné savce, ptačí vejce a mláďata, vajíčka plazů, obojživelníky, ryby, vodní bezobratlé a červy. Nepohrdne ani odpadky, mršinou a lidským jídlem. Je ostražitý. Hbitě šplhá a nevadí mu ani pád z velké výšky. Zdržuje se v okolí vody a dobře plave.
Je soumračný a noční živočich. Ve dne se ukrývá v dutinách stromů, ve skalních puklinách nebo v opuštěných lidských obydlích. Má vysoce vyvinutý hmat. Jeho přední citlivé tlapky mu umožňují snadnou manipulaci s potravou.
Žije samotářsky, jedinou sociální skupinu vytváří matka s potomky. Obě pohlaví se setkávají většinou až při páření. Období rozmnožování závisí na geografické poloze. Po 63–73 dnech březosti rodí samice v doupěti na stromě 3–7 mláďat, která jsou slepá a bezmocná. Samice kojí a chrání potomky. Po 18–24 dnech mláďata vidí a po 70 dnech jsou odstavena, ale zůstávají nadále s matkou v doupěti přes první zimu a osamostatňují se brzy na jaře následujícího roku. Samice pohlavně dospívá v roce, samec ve dvou letech. V přírodě se může dožít 10–15 let, v zajetí ještě déle.
Mezi přirozené predátory patří kojoti, vlci, dravci a hadi.
Popis: Středně velký savec z čeledi medvídkovitých, dosahuje délky těla a hlavy 40–61 cm, ocasu 25–35 cm, výšky v kohoutku 30–35 cm a hmotnosti 5,5–10 kg. Zbarvení se pohybuje se od šedé přes červenohnědou až po žlutohnědou. Charakteristická je černobílá maska přes oči a huňatý ocas se čtyřmi až deseti černými kroužky. Uši jsou krátké a zakulacené. Duhovka oka je hnědočerná. Čenich je protažený. Na předních a zadních končetinách je pět dlouhých prstů s nezatažitelnými drápy. Velikost a hmotnost jednotlivce a zbarvení husté a dlouhé srsti se liší podle poddruhu.
Fotografováno dne 27. 2. 2014 (Kostarika, Quepos, Parque nacional Manuel Antonio).