Syn.: Sedum sempervivum Ledeb. ex Spreng., Sedum sempervivoides Fisch. ex M. Bieb., Rosularia sempervivoides (Fisch. ex M. Bieb.) Boriss.
Čeleď: Crassulaceae – tlusticovité
Rozšíření: Malá Asie, severozápadní Írán, Kavkaz, Dagestán.
Ekologie: Roste na skalách A kamenitých svazích, v suti, v horských oblastech, v nadmořské výšce od 1200 do 2900 m. Rostlina vykvétá v červnu až srpnu.
Popis: Dvouletá sukulentní bylina, v květu 5–15(–20) cm vysoká. V první fázi života vytvoří přízemní růžicí dužnatých, široce kopisťovitých listů. Listy jsou zelené až červeně naběhlé, špičaté, brvité. Ve druhém roce se růžice prodlužuje ve stonek hustě olistěný obvejčitými přisedlými listy. Květy jsou nahloučené v bohaté latě 4–9 cm široké, která se skládá z 20–40 stopkatých květů. Stopky jsou karmínově zbarvené, stejně jako pětičetné květy, v nichž vynikají žlutě zbarvené tyčinky. Plody jsou měchýřky.
Využití: Pěstuje se i v zahradách střední Evropy, je to nenáročná skalnička vhodná do dobře drenážované půdy.
Fotografovali Eva a Karel Rencovi, ve dnech 10. 5. 2010 (Turecko, Aladağlar) a od 10. do 20. 7. 2010 (kultura).