Václav Cílek nedávno v rozhovoru pro BOTANY.cz řekl: Když se vezmou počty druhů rostlin, ptáků a geologické jevy, tak Praha a její nejbližší okolí převyšuje svým charakterem běžnou chráněnou krajinnou oblast. Biodiverzita je mnohem vyšší, v podstatě by Praha měla na národní park. Substráty tu najdeme vápnité i kyselé, rozdíl mezi severním a jižním okrajem Prahy je asi 1 stupeň průměrné roční teploty, srážkově je to víc než 100 milimetrů. Dále je Praha na hranici mezi termofytikem a mezofytikem, pak už se hlásí od Říčan Českomoravská vysočina, Český kras na jihu, taky jemně panonské Polabí od severu, k tomu velká řeka a navíc Berounka a Sázava se vlévají do Vltavy také nedaleko od Prahy – to je v podstatě velkolepá křižovatka vlivů. Proto je Praha tak bohatá i vegetačně.