Syn.: Stewartia grandiflora Carrière
Česká jména: stewartie kaméliovitá (Mareček 2001)
Čeleď: Theaceae D. Don. – čajovníkovité
Rozšíření: Východoasijský druh – Japonsko (jižní Honšú, Kjúšú, Šikoku) a Korea. V kultuře není druh přes výraznou sadovnickou hodnotu a otužilost příliš rozšířený.
Ekologie: Většinou roste v řídkých lesích středních poloh v nižším patře nebo při okrajích porostů. Na půdu nemá zvláštní nároky, vyžaduje dostatečně vlhké kyselejší stanoviště a vyšší vzdušnou vlhkost, snáší plné slunce i polostín pod řídkým zápojem. Kvete v létě.
Popis: Opadavý strom, 10–18 m vysoký, často vícekmenný nebo velmi nízko zavětvený, s oválnou korunou, v horších podmínkách jen keř 3–4 m vysoký. Borka je hladká a strakatá, svisle se odlupující, skvrny od béžové přes hnědočervenou do šedé; pupeny a letorosty jsou tenké a červenavé, zpočátku chlupaté. Listy jsou střídavé, jen krátce řapíkaté, okrouhlé až široce kopinaté, mírně kožovité, okraj je nevýrazně řídce pilovitý, zespodu jsou čepele lysé, lesklé nebo jen s roztroušenými chlupy, na podzim se přebarvují do žluta až šarlatova. Květy vyrůstají jednotlivě, jsou oboupohlavné, miskovité (u var. japonica s méně a u var. koreana s více rozevřenou korunou), kolem 5 cm v průměru, vyrůstající obvykle v úžlabí na 1–3 cm dlouhé stopce, pětičetná koruna je bílá, početné prašníky jsou oranžové. Plodem je dřevnatá pětihranná tobolka široce kuželovitého tvaru, asi 1 cm dlouhá, s kalichem naspodu a protáhlou tenkou špičkou, vytrvávají na stromě ještě několik měsíců po dozrání; semena jsou po čtyřech (často ale 2 nevyvinutá) v každém oddíle, drobná a tmavá, zašpičatělá.
Poznámka: K rodu Stewartia je v současnosti započítáváno 23 druhů (POWO 2020), které se vyskytují ve většině ve východní Asii, dva druhy však najdeme i na jihovýchodě USA.
Fotografováno v průběhu roku 2020 (Česko, Čechy, Pečky, kultura) a dne 22. 9. 2013 (Německo, Botanische Garten der Technischen Universität Dresden a Forstbotanischer Garten Tharandt).