Česká jména: sturač (Presl 1846), styrač (Mareček 2001)
Čeleď: Styracaceae Dum. – styračovité
Rozšíření: Převážně východní Středozemí, kde roste v Řecku, Albánii, na ostrovech v Egejském moři, v Turecku, na Kypru, v Sýrii, Libanonu, Izraeli a v Jordánsku. Izolované lokality se nacházejí též ve střední Itálii; informace o výskytu ve Francii a Španělsku se týkají zplanělých jedinců. Velmi blízce příbuzné typy jsou známy i z Kalifornie. Většina druhů z čeledi Styracaceae roste v tropech jihovýchodní Asie, méně i v tropické Americe; omezeně zasahují i do subtropů (Japonsko, Severní Amerika). Ve Středozemí a současně v Evropě se vyskytuje jediný druh.
Ekologie: Roste na kamenitých, křovinami nebo stromy porostlých svazích, často v macchii nebo v porostech mediteránních borovic; preferuje bazické podklady. Může vystoupit až do nadmořské výšky 1500 m.
Popis: Velký opadavý keř nebo strom dorůstající výšky až 6 m, kmínky a větve mají tmavou hladkou borku, mladé větvičky jsou plstnaté hvězdovitými chlupy. Listy jsou střídavé, řapíkaté, eliptické nebo vejčité, 5–10 cm dlouhé a 3,5–5,5 cm široké, celokrajné, na vrcholu tupé, na svrchní straně řídce hvězdovitě chlupaté, na spodní straně až plstnaté. Vonné květy vyrůstají po 3–6 v krátkých hroznech nebo okolících, jsou stopkaté; kalich je nálevkovitý, s 5 drobnými zoubky na vrcholu, s hvězdovitými chlupy; korunní lístky jsou na bázi srostlé, mají 5–8 kopinatých, asi 1,5 cm dlouhých cípů; tyčinek je 12, na bázi vytvářejí trubkovitý útvar; gyneceum tvoří polospodní trojpouzdrý semeník s mnoha vajíčky. Plod je kulovitá tobolka asi 1,3 cm v průměru, otvírá se nepravidelně na vrcholu.
Využití: Z naříznutých větví nebo kmenů vytéká vonná pryskyřice, která se používala podobně jako kadidlo, v parfumerii a aromaterapii jako látka k osvěžování vzduchu Díky antibiotickým účinkům měla i využití v lékařství, zejména arabském, výslovně ji doporučoval Avicenna.
Fotografováno dne 14. 5. 2011 (Turecko, Antalya, kaňon Göynük).