Syn.: Ascomyces deformans Berk., Ascosporium deformans (Berk.) Berk., Exoascus deformans (Berk.) Fuckel, Exoascus amygdali Jacz., Taphrina amygdali (Jacz.) Mix
Česká jména: palcatka broskvoňová, kadeřavka broskvoňová, kadeřavka zhoubná, kadeřavost listů broskvoně
Čeleď: Taphrinaceae Gäum. – kadeřavkovité
Rozšíření: Mírný a subtropický pás severní polokoule, je však uváděna i z jižní Afriky, Austrálie a Nového Zélandu, také z Jižní Ameriky.
Ekologie a fenologie: Taphrina deformans infikuje druhy rodu Prunus, včetně Prunus persica (broskvoň) a Prunus dulcis (mandloň). Zatím není zcela jisté, zda byla nalezena i na jabloních.
Na povrchu rostlinných částí a za šupinami pupenů v korunách stromů přezimují blastospory, které jsou velmi odolné k nepříznivým podmínkám. Na jaře zanese déšť blastospory do rašících pupenů, odkud se mycelium šíří do listů. Infikovány mohou být pouze mladé nerozvinuté listy do délky 10–15 mm. Infekce se nejsnáze šíří za chladného mokrého jarního počasí; vyžaduje alespoň 3 mm srážek po nejméně 12 dní a teploty pod 19 °C, během kterých zůstává povrch hostitelských rostlin vlhký. Vyšší míra infekce je po chladnějších, vlhčích zimách. Na napadených částech se koncem května a především v červnu vytvářejí vřecka, v nichž se diferencují spory. Jedno vřecko obsahuje 8 askospor, které se na začátku léta uvolňují a rozšiřují větrem a deštěm. Spory klíčí v pučivé pseudomycelium, na kterém se oddělují blastospory, které přetrvávají do dalšího roku.
Popis: Taphrina deformans infikuje na jaře nové listy vyrůstající z pupenů hostitelské rostliny. Hyfy rostoucí v mezibuněčných prostorách listové čepele vylučují enzymy rozkládající polysacharidy v buněčných stěnách, prorostou pokožkou listu a na spodní straně infikovaných listů se během května vytvoří bělavý povlak. Taphrina deformans produkuje také auxin, rostlinný hormon, který je odpovědný za hyperplastický účinek infekce: na horní straně listů se vytvoří nápadné žlutozelené, později červené nebo růžové zduřeniny. Výjimečně je napadáno i dřevo letorostů. Tyto letorosty jsou pak kratší a deformované.
Poznámka: Palcatka broskvoňová je značný hospodářský škůdce. Nakažené stromy slábnou a často se zbavují listí předčasně, už v pozdnímu létě. Na plodech někdy vznikají červené skvrny s nepravidelným okrajem; napadené plody opadávají před uzráním. Ochrana proti této chorobě je založena na důsledném preventivním ošetření fungicidy, nejpozději v období těsně před naléváním terminálních pupenů před rašením. Délku infekčního období rozhodujícím způsobem ovlivňuje teplota. Za chladného období je vývoj zpomalen a infekční období může trvat i 5 až 6 týdnů. Některý rok nastane optimální termín ošetření již koncem ledna a jindy až v dubnu.
Fotografovali Svatopluk Rychlý, v roce 2014 (Česko, Opava); Věra Svobodová, v červnu 2015 (Roztoky).