Syn.: Coridothymus capitatus (L.) Rchb. f., Origanum capitatum (L.) Kuntze, Origanum cephalotos (L.) Kuntze, Satureja capitata L., Thymbra cephalota (L.) Desv., Thymus capitatus (L.) Hoffmanns. et Link, Thymus cephalotos L.
Čeleď: Lamiaceae Martinov – hluchavkovité
Thymbra capitata
Rozšíření: Roste ve Středozemí a Portugalsku, chybí ve Francii. V severní Africe se vyskytuje v Alžírsku, Egyptě, Libyi, Maroku a Tunisku, v západní Asii v Izraeli, Jordánsku, Libanonu, Sýrii a Turecku, na Kypru, v jihovýchodní Evropě v Albánii, zemích bývalé Jugoslávie, Řecku včetně Kréty, Itálii včetně Sicílie a Sardinie, v jihozápadní Evropě v Portugalsku a Španělsku včetně Baleárských ostrovů.
Ekologie: Roste na suchých kamenitých svazích v rostlinné formaci garrigue, většinou na vápencích.
Thymbra capitata
Popis: Nízký bohatě větvený kompaktní keř s přímými a vystoupavými větvemi, dorůstá výšky 20–50 cm. Mladé větvičky jsou bíle plstnaté. Listy jsou vstřícné, křižmostojné, přisedlé, čárkovitě kopinaté až téměř trojúhelníkovité, 6–12 mm dlouhé, 1–1,2(–1,8) mm široké, na okraji téměř ploché, více či méně lysé, brvité na bázi, poseté žlázkami; za sucha opadávají. Na vrcholu bočních výhonků se střechovitě uspořádanými, někdy načervenalými listy vyrůstají lichopřesleny květů v hustých hlávkách. Kalich je 5 mm dlouhý, kališní cípy nestejné, koruna je dvoupyská, asi 10 mm dlouhá, růžově fialová, vzácně bílá, pýřitá, horní pysk kratší než laloky dolního pysku, tyčinky 4, vyniklé. Plodem je tvrdka.
Využití: Silice z druhu Thymbra capitata se používá jako antiseptikum a k léčbě kožních infekcí. Výzkumy prokázaly významný účinek proti různým kmenům kvasinek Candida.
Thymbra capitata
Thymbra capitata
Thymbra capitata
Fotografováno dne 19. 4. 2014 (Malta, útesy u Hagar Quim).