Syn.: Brachycyrtis macranthopsis (Masam.) Honda, Tricyrtis macrantha subsp. macranthopsis (Masam.) Kitam., Tricyrtis macrantha var. macranthopsis (Masam.) Okuyama et T. Koyama
Čeleď: Liliaceae – liliovité
Rozšíření: Japonsko – endemit poloostrova Kii (horské masívy Obako a Daikó oddělující prefektury Wakajama, Mie a Nara) na ostrově Honšú.
Ekologie: Roste na nevysychavých skalnatých svazích a na mokrých útesech u potoků ve stinných roklích a v podhorských lesích, od pobřeží vystupuje zhruba k 400 m nadmořské výšky. Hemikryptofyt, v domovině kvete v posledních dekádách října, ve středoevropských zahradách v srpnu a září.
Popis: Vytrvalá bylina s krátkými oddenky, z nichž vyrůstají dvouřadě olistěné, obloukovitě přepadavé, až 80 cm dlouhé lodyhy. Listy jsou střídavě postavené, leskle a svěže zelené, téměř lysé (vespod někdy bývají hedvábitě pýřité na vyniklé žilnatině), zahroceně a protáhle vejčité se srdčitě objímavými bázemi. Květy jsou soliterně nebo po dvou seskupené v terminálních i úžlabních thyrsoidech, nevonné, téměř 5 cm dlouhé a víceméně poniklé, volnoplátečné, s šesti zvonkovitě staženými, hrotnatě obvejčitými okvětními lístky ve dvou kruzích (vnější tepaly vybíhají v nápadné vakovité ostruhy), sírově žluté a zevnitř (s výjimkou obruby plátků) hustě kaštanově skvrnité. Tyčinky rovněž po třech ve dvou kruzích přirůstají k bázím tepalů, mají odkloněné zelenavé prašníky s bělavým pylem a plochými purpurově skvrnitými nitkami, srůstajícími v trubku okolo protáhlé sloupkovité čnělky se třemi rozestálými, na vrcholech rozštěpenými, purpurově skvrnitými bliznovými laloky. Plodem je mírně zahrocená, až 3 cm dlouhá trojhranná tobolka s množstvím malých smáčknutě okrouhlých semen.
Ohrožení a ochrana: V Červeném seznamu cévnatých rostlin Japonska je druh zařazen jako zranitelný až ohrožený, jako zranitelný je veden i ve starších vydáních Červeného seznamu IUCN (1997).
Poznámka: Taxon, popsaný roku 1935 a do evropských zahrad uvedený až v poválečných letech, býval často veden jako varieta nebo poddruh druhu Tricyrtis macrantha, o poznání méně vzrůstného endemitu ostrova Šikoku s roztroušeně pýřitými, neobjímavými, jednostranně ouškatými listy a s květy zevnitř až k okrajům skvrnitými. V porovnání s běžně pěstovanými druhy rodu roste pomalu a jeho křehké olistění netrpí antraknózami, na slunném stanovišti se však snadno spálí.
Fotografováno dne 30. 9. 2019 (Česko, Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně, rostliny v kultivaci).