Biologická klasifikace: Animalia, Aves, Passeriformes, Turdidae
Česká jména: drozd kvíčala, kvíčala obecná
Anglická jména: Fieldfare
Rozšíření: Eurasijský druh, který hnízdí ve střední a východní Evropě, rovněž v západní Asii, k východu jeho areál zasahuje přes jižní Sibiř až k Bajkalu a ke střednímu toku řeky Leny. Je tažný, migruje do západní a jižní Evropy, rovněž do severní Afriky, na Blízký východ i do Střední Asie.
Způsob života: Obývá okraje lesů, remízky sousedící s vlhkými loukami a pastvinami, zahrady a parky, v horách se vyskytuje až po hranici lesa.
Živí se hmyzem, červy, žížalami, slimáky a pavouky, na podzim a v zimě bobulemi, např. jeřabin, hlohů a jalovců. Je tažný, v zimě se u nás zdržují pouze jedinci ze severu Evropy.
Je velmi společenský, na rozdíl od jiných drozdů hnízdí převážně v koloniích na stromě nebo v keři, často nízko nad zemí. Hnízdo je důkladně vybudovaná hluboká miska z větviček, trávy a mechu, stmelená hlínou. Samice snáší 4–6(–7) vajec dvakrát ročně od dubna do června, která inkubuje po dobu 13–14 dní. Mláďata se líhnou slepá a holá, krmí je oba rodiče v hnízdě 12–14 dní. Po opuštění hnízda jsou asi 2 týdny dokrmována. Pohlavně dospívají přibližně v roce života.
Popis: Tento poměrně velký drozd dosahuje délky 25–27 cm, rozpětí křídel 39–42 cm a hmotnosti 80–130 g. Hlava a týl jsou břidlicově šedé. Na čele a lících jsou černé skvrny. Duhovka je tmavě hnědá. Zobák je žlutý. Hřbet a svrchní strana křídel jsou kaštanově hnědé, hruď je oranžově plavá s podlouhlými černými skvrnami, spodní část břicha je bílá. Za letu je patrný šedý kostřec a černý ocas. Nohy jsou hnědočerné. Samice je podobná samci, mladí jedinci jsou matnější.
Poznámka: V minulosti byly kvíčaly loveny a prodávány na trzích jako tzv. jalovcoví ptáci, protože jejich maso mělo zvláštní kořeněnou chuť po jalovcových bobulích.
Fotografováno dne 17. 6. 2020 (Česko, Čechy, Rakovník).