Věčně usměvavého divadelního a filmového herce Václava Vydru není třeba představovat. Je o něm známo, že nezkazí žádnou legraci. Všemu, co činí, se věnuje s velkým zaujetím, ať je to herecké profesi, psaní knih, sportovní střelbě a zbraním, taneční soutěži StarDance anebo svému největšímu koníčku – koním. A přes koně jsme k sobě našli cestu. Oba trávíme mnoho času v přírodě, s koňmi, kteří potřebují svobodu, co nejvíce přirozeného pohybu a pestrou bylinnou stravu. Tu lze nalézt jen ve zdravém přírodním prostředí, na druhově pestrých loukách a pastvinách, jejichž rozloha však nezadržitelně ubývá. Většina z chráněných a ohrožených druhů rostlin patří právě mezi luční druhy.
Pane Vydro, jste znám svojí láskou ke koním, propagujete jejich přirozený výcvik, volný pobyt na pastvině, život bez podkov. Vy sám často trávíte svůj volný čas v přírodě, na koňském hřbetě. Při poznávání a prožívání krajiny je pro vás důležitá společnost, nebo dáváte přednost samotě?
Jak kdy. Záleží na tom, jakou mám náladu. Ale většinou jezdím se svými koňmi sám, a tak člověk vnímá krajinu a věci i zvířata kolem sebe daleko intenzivněji.
Jaký je váš vztah konkrétně k rostlinám, nenahlížíte na ně pouze jako na koňskou potravu?
Ale jistěže ne. Koně vyhledávají hlavně různé druhy trávy, chutná jim jetel, pampelišky, vojtěška, pokud by mohli migrovat, určitě by vyhledávali i různé byliny podle toho, co jejich organismus právě potřebuje. Jezdím po louce, kde roste mateřídouška. Nádherně voní.
V České republice patří více než 45 % druhů planě rostoucích rostlin k ohroženým, z valné většiny se na této smutné bilanci podílejí lidské aktivity. Považujete vy sám technický pokrok za ohrožení přírody a v čem případně vidíte největší změny v krajině vám blízké?
Ano, považuji takzvaný civilizační rozvoj za velké ohrožení. Mění se ráz krajiny, mizí rostlinné i živočišné druhy. Jen lidí a jejich výtvorů neustále přibývá. Kam to až asi může dospět?
Domníváte se, že ochrana přírody je pouze záležitostí vlády a státních úřadů, nebo může přírodě, zvířatům, rostlinám pomoci každý člověk? A jak?
Určitě může pomoci každý člověk v míře svého vlivu a svých možností. Ale protože peníze hýbou světem, je pro mnoho lidí obtížné volit variantu, která je vlastně nerentabilní. Nedá se vyjádřit penězi. To je kámen úrazu. Stojí to námahu a odměna je pouze morální satisfakce. Kolika lidem to ale stačí?
V ČR právě probíhá volba národní ohrožené rostliny, tato akce je součástí širší kampaně organizované mezinárodním sdružením „Planta Europa“. Budete též volit? Pokud ano, jste už dnes rozhodnut, které rostlině dáte svůj hlas?
Zatím nevím, pro kterou rostlinu budu hlasovat.
Počet zúčastněných voličů v jakýchkoliv volbách odráží zájem lidí o dané téma. U nás jsme zvyklí volit spíše osobnosti – politiky, sportovce roku, královny krásy, sympatické televizní moderátory… Volba rostliny je v tomto ohledu spíše novinkou. Domníváte se, že i zde má co nejširší zapojení veřejnosti význam?
Myslím, že každý apel, který má v lidech probudit cit a zájem o dobro okolního světa, je potřebný a nutný. Díky za něj.