Syn.: Spartium scoparium L., Sarothamnus scoparius (L.) Koch., Spartium glabrum Mill., Spartium angulosum Gilib, Genista scoparia (L.) Lam., Genista hirsuta Moench, Sarothamnus vulgaris Wimmer
Čeleď: Fabaceae – bobovité
Rozšíření: Areál sahá od Portugalska a Britských ostrovů přes západní a střední Evropu po Ukrajinu a Bělorusko. Na severu se vyskytuje po jižní Skandinávii, na jihu po jih Itálie. Zavlečen do Makaronésie, Severní Ameriky a na jih Jižní Ameriky (Chile, Argentina, severní Patagonie) a také na Nový Zéland.
V Česku je nejspíše pouze zdomácnělý. Vyskytuje se téměř na celém území, převážně v mezofytiku, od nížin po vrchoviny. Místy invazivní druh, v botanicky hodnotných lokalitách se doporučuje jeho šíření sledovat a omezovat.
Ekologie: Roste převážně na okrajích lesů, pasekách, podél cest, skalách. Vyhledává sušší stanoviště a kyselé půdy. Kvete od května do června.
Popis: Až 2 m vysoký keř. Větve vzpřímené, prutovité, podélně žebernaté, řídce chlupaté, bezlisté až chudě olistěné. Listy střídavé, v dolní části větví složené, trojčetné, jednotlivé lístky obvejčité, v horní části větví jsou listy jednoduché, přisedlé, úzce eliptické až eliptické, odstále chlupaté. Květy vyrůstají na krátkých stopkách jednotlivě nebo po dvou z úžlabí listů, kalich 3–5 mm dlouhý, dvoupyský, koruna 2–2,5 cm dlouhá, žlutá, pavéza nazpět ohnutá, čnělka silně zakřivená nebo spirálně stočená. Plodem je lusk.
Využití: Janovec byl dříve využíván k zúrodňování písčitých polí, jako potrava pro zvěř a pro výrobu košťat.
Fotografováno ve dnech 24. 5. 2003 (Česko, Kraselov), 21. 4. 2007 (Klučenice).