Předmětem ochrany NPP Skalky skřítků jsou pseudokrasové dutiny ve strmém severozápadním svahu vrchu Schwedelberg na okraji Doupovských vrchů nedaleko lázní Kyselka (okres Karlovy Vary). Přilehlá společenstva lipových javořin, lipodubových a dubových bučin mají vysokou přírodovědeckou hodnotu. NPP Skalky skřítků o rozloze 11,64 ha byla vyhlášena roku 1979.
Skalky skřítků
Skalky skřítků jsou geologicky zcela ojedinělá lokalita s několika desítkami pseudokrasových dutin vytvořených ve vulkanické brekcii (slepenec ostrých úlomků hornin vzniklý sopečnou činností) na západním okraji Doupovských hor, pozůstatků třetihorní sopky. Dutiny mají oválný až téměř kruhový průřez o průměru 1–150 cm, jsou většinou horizontální, hluboké od několika desítek centimetrů až k přibližně pěti metrům.
Skalky skřítků
Vznik dutin není uspokojivě vysvětlen. Dříve nejčastěji uváděná teorie říká, že se jedná o dutiny po kmenech a větvích vyvrácených třetihorních stromů, které překryl lahar – tekoucí směs sopečného popela, úlomků ztuhlé lávy a vody. Další a v současnosti více uznávaná teorie vysvětluje vznik těchto dutin selektivním zvětráváním některých hornin, které otevřelo plynové dutiny uzavřené v sedimentech a následnou vodní erozí. Tuto teorii podporuje i nový geologický průzkum vrstev tvořících vrch, který zjistil, že dutiny jsou vytvořeny ve vrstvách jemných pyroxenických tufů, v nichž množství dutin i v mikroskopickém měřítku svědčí o původní značné proplyněnosti těchto tufů.
Skalky skřítků
Okolí NPP Skalky skřítků je porostlé květnatými bučinami, pro něž jsou zde typické druhy například jaterník podléška (Hepatica nobilis), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), prvosenka jarní (Primula veris), sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), zimolez obecný (Lonicera xylosteum), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) atd. Je zde možné najít ohrožené druhy, lilii zlatohlavou (Lilium martagon), zimostrázek alpský (Polygala chamaebuxus) a okrotici dlouholistou (Cephalanthera longifolia). Skalní stěny porůstá silně ohrožený glaciální relikt lomikámen trsnatý křehký (Saxifraga rosacea subsp. sponhemica), který zde má své jediné stanoviště v severozápadních Čechách.
Skalky skřítků
Ke Skalkám skřítků, známých také pod jiným jménem Trpasličí jeskyně, se váže půvabná pověst: Množství tajuplných jeskyněk jsou opuštěná obydlí a chodby jejich dávných obyvatelů – skřítků, kteří zde střežili velký poklad. S lidmi z okolních vesnic žili v dobrém a jako neviditelní pomocníci jim pomáhali s každodenní tvrdou prací. Za to požadovali od hospodářů jen trochu jídla. Časem ale sedláci skřítkům již nepřáli. Skřítkové se tedy rozhodli odejít, nechali se převézt v Dubině přes Ohři. Král skřítků odměnil pak převozníka zlatem a zeptal se, jestli chce být poslední, kdo zde uvidí jeho národ. Užaslý převozník pak na louce spatřil několik tisíc skřítků. Poté se skřítkové vydali s těžkým nákladem směrem ke Krušným horám a od té doby je již nikdo nespatřil.
Skalky skřítků
Ke Skalkám skřítků lze jít po červené turistické značce od Dubiny nebo Kyselky k myslivně a tam odbočit na žlutou; cesta vede vzhůru lesem do Vojenského újezdu Hradiště a na Švédlově vrchu (Schwedelberg) se svažuje k vlastním skalkám, kde končí vytesanými schody právě u Skalek skřítků.
Skalky skřítků
Fotografováno dne 9. 5. 2015.