Syn.: Hyphear europaeum (Jacq.) Danser, Viscum quernum Rchb.
Česká jména: ochmet evropejský (Presl 1819), ochmet evropský, ochmetí, jmélí dubové, nebo žluté nebo hnědé (Presl 1846), ochmet evropský (Opiz 1852, Kubát 2002)
Slovenská jména: ochmet dubový, dubové melia (Reuss 1853), imelovec európsky (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Loranthaceae Juss. – ochmetovité
Rozšíření: Střední a jihovýchodní Evropa, na sever proniká do Saska, na východ až k Dněpru, jižní hranice areálu prochází Sicílií a Balkánským poloostrovem. Izolovaný výskyt byl zaznamenán i na Krymu a v jižním Turecku. U nás je nejčastější v Polabí a moravských úvalech.
Ekologie: Roste na dubech (Quercus robur, Q. petraea, také Q. rubra a Q. cerris), vzácně i na trnce obecné (Prunus spinosa), javoru (Acer campestre), mimo naše území i na kaštanovníku (Castanea sativa) a některých jiných stromech. U nás se vyskytuje ponejvíce v nejteplejších oblastech, v pásmu pahorkatin.
Popis: Dvoudomá poloparazitická keřovitá dřevina rostoucí nejčastěji na dubech (své kořeny – haustoria – zapouští do dřevního pletiva hostitelského stromu), 40–100 cm vysoká, kulovitého tvaru, bohatě větvená, větvičky oblé, lámavé, listy opadavé, téměř vstřícné, podlouhlé nebo podlouhle obvejčité, celokrajné, samčí květy v hroznech, samičí v krátkých klasech, drobné, žlutozelené, plodem jsou hruškovité až kulovité bobule, žluté. Kvete od května do června. V zimních měsících zůstávají na stromech jen nápadné žluté plody.
Ohrožení a ochrana: Z hlediska ohrožení je ochmet evropský u nás zařazen ke vzácnějším druhům vyžadujícím další pozornost (C4a).
Poznámka: V minulosti se ochmet používal jako léčivá rostlina. Nejspíš právě tento druh měl na mysli už římský přírodozpytec Plinius, když se zmiňoval o jmelí rostoucím na dubech, kterému přikládali zázračné vlastnosti galští druidové. Ani v raně novověkých lékařských knihách nebyl odlišován od jmelí (Viscum), říkalo se mu jednoduše „dubové jmelí“ – právě toto „jmelí“ bylo i tehdy vyhledáváno snad nejvíce. Identifikaci „dubového jmelí“ usnadňuje Matthioli, když ve svém Herbáři uvádí, že jmelí na žaludovém stromě aneb dubu v zimě list svůj potracuje (Huber 1596). Nicméně přímo na ochmetu může parazitovat jmelí, pokud ochmet roste na dubu, je jmelí vlastně také tak trochu dubové.
Fotografováno ve dnech 4. 1. 2005 a 26. 9. 2006 (Česko, Morava, Brno-Kohoutovice).