Syn.: Reboudia erucarioides Coss. et Durieu
Čeleď: Brassicaceae – brukvovité
Rozšíření: Druh severozápadní Afriky, vyskytuje se ve východním Maroku a severním Alžírsku, v saharském předhůří pohoří Atlas.
Ekologie: Roste na pastvinách a písčinách, na kamenitých stráních, rovněž na ruderálních stanovištích, na úhorech, při okraji polí a cest. Kvete od března do června.
Popis: Jednoletá bylina s lodyhou vystoupavou až přímou, větvenou, lysou nebo dole jemně chlupatou. Listy jsou řapíkaté, až 2krát peřenodílné či peřenosečné, šedozelené, lysé nebo řídce štětinatě chlupaté, úkrojky jsou čárkovité. Květenství je terminální, hroznovité, květní stopky jsou kratší než kalich; kališní cípy jsou kopinaté, rovné, korunní lístky jsou obvejčité, nehetnaté, nafialovělé modré. Plody jsou rovné šešule, které jsou až 18 mm dlouhé, složené ze dvou segmentů, spodní díl je jehlancovitý, horní poněkud stlačený, kopisťovitý, na vrcholu se zbytkem čnělky.
Fotografoval Mário Duchoň, dne 6. 3. 2018 (Maroko, Aït Benhaddou).