Syn.: Malope intermedia Batt.
Česká jména: slézovka (Kubát 2002)
Čeleď: Malvaceae – slézovité
Rozšíření: Mediteránní druh, vyskytuje se v oblasti od severozápadní Afriky a jihu Pyrenejského poloostrova přes jižní Francii a Itálii až do Řecka a západního Turecka. V minulosti bylo v rámci druhu popsáno několik infraspecifických taxonů, větší variabilita se týká především rostlin ze severoafrických populací.
Ekologie: Roste v křovinách, na okraji zemědělsky obdělávaných ploch, v olivových hájích i při okrajích cest. Kvete od března do července.
Popis: Jednoletá až vytrvalá bylina s lodyhou poléhavou až vystoupavou, 20–50 cm dlouhou, jednoduchou nebo větvenou, řídce štětinatě chlupatou. Listy jsou řapíkaté, dolní jsou podlouhle kopinaté až vejčité, 20–50 mm dlouhé a 12–35 mm široké, po okraji vroubkované, horní listy jsou podobné nebo 3laločné, délka všech listů je větší než jejich šířka. Květy jsou stopkaté, vyrůstají jednotlivě z úžlabí listů; listeny kalíšku jsou 3, jsou volné, vejčité, 8–12 mm dlouhé a 6–8 mm široké, širší a kratší než lístky kališní, na bázi jsou srdčité, na vrcholu zašpičatělé; kališních lístků je 5, jsou kopinaté, až 20 mm dlouhé, korunní lístky jsou obvejčité, 20–40 mm dlouhé, čistě bílé nebo narůžovělé až nachové, tmavěji žilkované. Plůdky vyrůstají na kulovitém lůžku, jsou lysé.
Poznámka: K tomuto rodu se řadí ještě původem západomediteránní slézovka trojklaná (Malope trifida), která se občas pěstuje jako okrasná letnička i ve střední Evropě. Její korunní lístky jsou podstatně větší (3,5–6 cm) a délka listů této rostliny je obvykle stejná jako jejich šířka.
Fotografoval Mário Duchoň, dne 26. 3. 2012 (Maroko, Tamgalt).