Syn.: Antirrhinum asarifolium Salisb., Antirrhinum asarina L., Antirrhinum asarinum Lam., Antirrhinum quinquelobatum St.-Lag., Asarina cordifolia Moench, Asarina lobelii Quer, Orontium asarina (L.) Pers.
Čeleď: Plantaginaceae Juss. – jitrocelovité
Rozšíření: Druh jihozápadní Evropy, pochází ze severovýchodního Španělska a jižní Francie. Byl zavlečen i do Švýcarska a Velké Británie.
Ekologie: Roste na přistíněných skalách, ve skalních štěrbinách, na nevápenatém podkladu, především v horských oblastech, v nadmořských výškách zhruba od 400 až do 2100(–2400) m. Kvete od dubna do září.
Popis: Vytrvalá bylina s lodyhou poléhavou, 7–45 cm dlouhou, jednoduchou nebo větvenou, žláznatě chlupatou. Listy jsou řapíkaté, vstřícné, široce vejčité až ledvinité, až 23–80 mm dlouhé a 18–63 mm široké, na bázi srdčité, po okraji vroubkované až mělce 5laločné. Květy vyrůstají jednotlivě z úžlabí listů, jejich stopka je 12–20 mm dlouhá; kalich je 10–13 mm dlouhý, jeho cípy jsou kopinaté, špičaté, koruna je 30–45 mm dlouhá, 2pyská, korunní trubka je bělavá, někdy na žilkách slabě nachově naběhlá, pysky jsou nažloutlé až žluté, horní je 2laločný, dolní 3laločný. Plodem je skoro kulovitá tobolka, lysá, kratší než kalich.
Využití: Objevuje se i ve středoevropských zahradách, je to rostlina vhodná spíše do přistíněných částí zahrad.
Poznámka: Rod Asarina je monotypický (POWO 2019), zahrnuje jen tento jediný druh. Dříve k rodu patřily i některé další druhy (např. Asarina erubescens nebo Asarina barclaiana), které jsou v současnosti řazeny k rodům Lophospermum či Maurandya.
Fotografováno dne 30. 6. 2019 (Česko, Čechy, Průhonický park).